Turistické cíle v okolí obce Srní

Bývalý královský dvorec, prvně připomínán r. 1500. Od r. 1523 sklárna, odtud název podle jediné pece ve sklárně "ein Tiegel", z toho Antýgl. Dnes jádro známého autokempingu, významná křižovatka turistických, bežeckých a cyklistických tras.

Drobná otevřená barokní kaple, dotvářející prostor před venkovskou usedlostí. Stavba obdélného půdorysu, valeně zaklenutá, se sedlovou střechou valbovitě zkosenou nad uzávěrem. Památkově chráněná.

Hranolová zděná stavba, v místě niky mírně rozšířená. V horní části muk nika, čtvercová s částečným půlválcovým klenutím. Uzavřená ozdobnou kovanou mříží a dřevěným rámečkem se sklem. V nice sv. Florián. Krytá je sedlovou stříškou s taškami.

Rozsáhlé rašeliniště Chalupská Slať s krátkou naučnou stezkou, vedoucí k vyhlídkové plošině na největší rašelinné jezero v Čechách. V minulosti byla slať poškozena těžbou rašeliny.

Obdélná přízemní budova zámku v jihozápadním křídle poplužního dvora s přilehlými hospodářskými objekty. Ze sedmdesátých let 18. století; nynější podoba z počátku druhé poloviny 19. století. Soukromý majetek - nepřístupný.

Ojedinělá rozhledna na vrcholu churáňovského skokanského můstku z r. 1978 byla otevřena v letech 1993-2001, poté zde byl vysílač mobilního operátora. Po rekonstrukci rozhledna obnovena r. 2015. Vyhlídková plošina ve výši 32 m přístupná po 159 schodech, vstup zpoplatněn.

Churáňovský vrch je plochý šumavský vrchol s meteorologickou stanicí nad osadami Churáňov a Zadov s rozsáhlými lyžařskými a rekreačními areály Zadov a Kobyla, lanovkami, vleky a rekreačními zařízeními.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.

Původně středověká budova se zachovanou barokní dispozicí. Menší úpravy patrně z pol. 19. století (schodišťový přístavek). Ve dvoře vymezeném ohradní zdí zděná stodola. Patrová budova s použitými roubenými konstrukcemi v patře, s řadou hodnotných truhlářských a kovářských prvků. Památkově chráněná.

Původně sklářská huť, později zemědělský dvůr. V poslední čtvrtině 19. století byly hlavní budovy přebudovány na rodinné sídlo, jež spolu s přistavěnou hranolovou věží připomíná venkovský zámeček. Soukromý majetek.