
Dispozice hradu byla dvoudílná; nepříliš rozlehlé jádro chráněné parkánem obsahovalo jen obdélný, zřejmě výstavný palác (dochoval se okosený lomený portál, v 70. letech 20. stol. odvezený do mostecké expozitury ČSAV), níže položené předhradí bylo chráněno obvodovou hradbou, k níž přiléhaly hospodářské a provozní budovy, a mohutným, do skály vytesaným příkopem. Severozápadní svah hradního vrchu byl dále silně opevněn třemi příkopy s hradbami a zřejmě i baštou pod palácem na západě. Zajímavou skutečností je, že na jihovýchodní straně, kde svah hradního vrchu rovněž není dostatečnou ochranou, chybí okružní příkop i jakékoli další opevnění. Z neznámého důvodu nebyl tedy hrad, především jeho vnější opevnění s valy a příkopy, nikdy zcela dokončen, a je tak zajímavým dokladem vývoje a průběhu stavebních prací. Typově se jedná o jednoduchý, bezvěžový šlechtický hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou… číst dále
Dochované písemné prameny o historii hradu jsou sporadické a navíc často nejasné, neboť je obtížné určit, zda se týkají této lokality a nebo dříve vybudovaného Starého Žeberka, který se jako původní středisko panství nacházel jen asi 3 km daleko, na vrcholu Jezerky. Situaci komplikují i souvislosti s historií dnešního Červeného Hrádku, takže dlouho nebyl Nový Žeberk v literatuře uváděn vůbec (neznal jej ani známý historik českých hradů August Sedláček) a nebo byl popisován jako neznámá tvrz u Pyšné (Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1984). Přitom již roku 1962 zpracoval J. Čermák ve své studii „Starý a Nový Žeberk a Borek, Regionální studie I“, (Litvínovsko - Mostecko 10 - 15 ) historii těchto památek a přesvědčivě ztotožnil zbytky hradu u Pyšné s Novým Žeberkem. Existence obou Žeberků je historicky doložena k r. 1327, kdy byly majetkem pánů z Bergova. V lednu 1383… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.