
Západoslovenská obec Lúka leží v okrese Nové Mesto nad Váhom na levém břehu řeky Váh při úpatí Považského Inovce. Nejvýznamnější historickou památkou obce je zámek (slovensky kaštieľ) s barokní kaplí sv. Marie Magdalény. Areál bývá veřejnosti částečně přístupný pouze jeden den v roce. Na svátek sv. Marie Magdalény se pravidelně v zámecké kapli koná mše a při té příležitosti bývá přístupná i zahrada. K dalším významným stavbám patří novodobý katolický kostel Panny Marie Bolestné stojící u hlavní silnice. Na katastrálním území obce se nachází hrad Tematín, národní přírodní rezervace Tematínska lesostep, část národní přírodní rezervace Javorníček a část přírodní rezervace Kňaží vrch.
Na věžích se dochovaly klíčové střílny. Dispozice interiérů je renesanční. Kolem předsíně jsou situovány místnosti zaklenuté hřebínkovými lunetovými klenbami. Hlavní sál je orientován k čelní fasádě s barokním balkonem. Zámek obklopuje park s hospodářskými budovami, Lurdskou jeskyní a barokní kaplí sv. Marie Magdalény z konce 18. století a zvonicí..
Berčéniové v Brunovcích a Šándorové ve vsi Lúka. Pozdně renesanční opevněný zámek (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]), tyčící se na terase nad obcí, dal v roce 1674 vystavět pravděpodobně syn Františka Šándora a Kataríny, rozené Rottalové, Gašpar Šándor se ženou Katarínou. Lze předpokládat, že stavbě předcházelo nějaké starší sídlo. Dne 13. října 1683 na zámku zasedlo valné shromáždění Nitranské župy. Po smrti Gašpara zámek zdědila vdova Katarína. Následně získali východní část zámečku Anna Šándorová s Adalbertom (Vojtechom) Šándorom a jeho západní část s ostatním majetkem připadla královské pokladně. V roce 1723 Adalbertu Šándorovi již patřila většina původního Tematínského panství. V roce 1756 byl zámek barokně upraven, přičemž získal vysokou mansardovou střechu. Majetek po Adalbertu zdědil syn František se ženou Barborou Motešickou. Jejich syn Štefan Šándor však zemřel v roce 1815 bezdětný a jeho bratr Karel po sobě nezanechal mužské potomky, pouze dvě dcery. V roce 1827 spravovala Tematínské panství Anna Huňady (Hunyady), vdova po Mikuláši Šándorovi, a Anna Vietorisková, vdova po Antonovi Šándorovi, které připadl i zámek. Její dcera Jana se provdala za Rafaela Ghyczy (Ghiczi). Jejich dcera Agáta Ghyczy se provdala za Dionýza Medňanského. V 60. letech 19. století se zámek stal majetkem Medňanských. V roce 1887 vlastnil část zámku Imrich Medňanský s ženou Annou, kteří se v roce 1904 stali výhradními vlastníky. Nedlouho po smrti své manželky se Imrich Medňanský znovu oženil. 9. května 1923 si vzal Márii Magdalénu Ambro. Během svatební cesty však Medňanský za dramatických okolností dne 28. května náhle zemřel a celý majetek připadl jeho druhé manželce Magdaléně. V roce 1937 Magdaléna Medňanská, rod. Ambrová prodala zámek Imrichu Hardeggovi, jemuž byl po skončení 2. světové války zkonfiskován. Ve 2. polovině 20. století sloužil nejprve jako škola a později byl využíván jako školicí a rekreační zařízení, podobnému účelu snad slouží dodnes. Zámek byl jako významný doklad historického a kulturního vývoje na Slovensku vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 2013 proběhla rekonstrukce střech..