Severní zeď paláce (donjonu).
© Pavel Semple, 01/2017
Vrchol hradního kopce zaujalo obdélné jádro hradu. Vstupní brána se nacházela v jeho úzké severozápadní části. Poblíž brány stál na severní straně hradního jádra obdélný palác či donjon (obranná a obytná věž). Z toho se zachoval fragment zdiva severní zdi. V zadní jihovýchodní části hradního jádra stála snad jen dřevěná strážní věž na vrcholu skalního suku a další obdélná, snad palácová stavba. Předhradí má podobu dvou úzkých protáhlých odnoží. Ta severozápadní sleduje pokračování vrcholu kopce se skalním bradlem na severní straně. Poblíž konce této odnože je bradlo přeťato ve skále vylámaným příkopem. Na samém konci předhradí tak mohlo být samostatně bránitelné opevnění. Dnes jsou tu dva kříže s lavičkami a nádherným výhledem do údolí Hronu. Zranitelná jižní strana severozápadní odnože předhradí byla chráněna nejspíše dřevěným opevněním. Pás roztroušeného kamení může být pozůstatkem zděné podezdívky nebo nasucho kladené zdi. Druhá odnož předhradí je… číst dále
Za zakladatele hradu je považován ostřihomský arcibiskup. Ten v roce 1260 získal vesnici Breznica. V roce 1311 se jej násilně zmocnil Matúš Čák Trenčiansky. V jeho držení pak hrad zůstal do jeho smrti v roce 1321, kdy jej získalo zpět arcibiskupství. To bylo od samého začátku ve sporu s původním majitelem Breznice, svatobeňadickým opatstvím. Poškození hradu v roce 1411 je připisováno těmto sporům. Někdy kolem poloviny 15. stol. byl hrad obsazen vojsky Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1471 byl pro změnu obsazen vojskem polského krále Kazimíra při spiknutí proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Po potlačení povstání se hrad dostal do královských rukou, někdy ke konci 15. stol. ale zanikl. V roce 1564 se v rámci uvažované protiturecké obrany připomíná již jen strážní místo starého hradu nad Breznicí.
|
Přihlášení |
