Severní zeď paláce (donjonu).
© Pavel Semple, 01/2017
Pozůstatky hradu Breznica se nacházejí na vrcholu zalesněného kopce Hrádok (445 m n. m.) nad obcí Tekovská Breznica na západním okraji Štiavnických vrchů. Z hradu jsou i dnes znamenité výhledy do údolí Hronu, na okolní kopce Štiavnických vrchů a na protější pohoří Pohronského Inovce. Údolím vede silnice R1 a hlavní železniční trať z Bratislavy do Zvolena a Banské Bystrice. Osobní vlaky zastavují na místní vlakové zastávce v Tekovské Breznici asi 3 km od hradu. Do vesnice zajíždějí také místní autobusové linky. Na hrad pak vede značený turistický chodník. Cestou si může návštěvník všímat nejen výhledů do okolí, ale také pořekadel na dřevěných tabulkách přibitých na stromech. Jedno pořekadlo za všechny: “Co se člověk natrápí, než o všechno příjde”.
V okolí stojí za návštěvu hrad v Levici, klášter v Hronském Beňadiku a zříceniny hradů Šášov a Reviště. Nedaleko jsou pak méně známé pozůstatky hrádku Rudno a dál v horách je Banská Štiavnica.
Vrchol hradního kopce zaujalo obdélné jádro hradu. Vstupní brána se nacházela v jeho úzké severozápadní části. ...Poblíž brány stál na severní straně hradního jádra obdélný palác či donjon (obranná a obytná věž). Z toho se zachoval fragment zdiva severní zdi. V zadní jihovýchodní části hradního jádra stála snad jen dřevěná strážní věž na vrcholu skalního suku a další obdélná, snad palácová stavba. Předhradí má podobu dvou úzkých protáhlých odnoží. Ta severozápadní sleduje pokračování vrcholu kopce se skalním bradlem na severní straně. Poblíž konce této odnože je bradlo přeťato ve skále vylámaným příkopem. Na samém konci předhradí tak mohlo být samostatně bránitelné opevnění. Dnes jsou tu dva kříže s lavičkami a nádherným výhledem do údolí Hronu. Zranitelná jižní strana severozápadní odnože předhradí byla chráněna nejspíše dřevěným opevněním. Pás roztroušeného kamení může být pozůstatkem zděné podezdívky nebo nasucho kladené zdi. Druhá odnož předhradí je orientována k jihozápadu. Její plochá část se zužuje do úzkého krčku, na jehož konci stála kamenná věž. Opevnění ale pokračuje dál dolů po hřbetu hradního kopce v délce přibližně 100 m. Jsou zde tři na sebe navazující valová tělesa ve tvaru písmene U. Na samém konci tohoto vysunutého opevnění je terénní pahorek spojený s posledním valovým účkem dvojicí paralelních valů. Západní strana valových úček dosud nese stopy zdiva. Mohlo jít o podezdívku jinak asi dřevěného opevnění. Celá hradní dispozice má tvar písmene T. Jihozápadní odnož předhradí je základnou onoho písmene o délce přibližně 150 m. Severozápadní odnož předhradí (levé rameno T) je dlouhá přibližně 100 m. Jádro hradu pak představuje pravé rameno písmene o délce až 120 m (včetně valů v jihovýchodním svahu kopce). Všechny tři díly hradu se scházejí v místě, kde cesta do jádra hradu překračovala příkop. Součástí hradu bylo také předsunuté opevnění na Sokolí skále, přibližně 200 m jihovýchodně od hradu. Toto stanoviště umožňovalo kontrolu Chválenské doliny..
Za zakladatele hradu je považován ostřihomský arcibiskup. Ten v roce 1260 získal vesnici Breznica. ...V roce 1311 se jej násilně zmocnil Matúš Čák Trenčiansky. V jeho držení pak hrad zůstal do jeho smrti v roce 1321, kdy jej získalo zpět arcibiskupství. To bylo od samého začátku ve sporu s původním majitelem Breznice, svatobeňadickým opatstvím. Poškození hradu v roce 1411 je připisováno těmto sporům. Někdy kolem poloviny 15. stol. byl hrad obsazen vojsky Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1471 byl pro změnu obsazen vojskem polského krále Kazimíra při spiknutí proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Po potlačení povstání se hrad dostal do královských rukou, někdy ke konci 15. stol. ale zanikl. V roce 1564 se v rámci uvažované protiturecké obrany připomíná již jen strážní místo starého hradu nad Breznicí..
|
Přihlášení |
