Fürstenwalde

Fürstenwald, Vrbno, Zámecká hora
Zbytky gotického hradu opavských vévodů. Poprvé zmíněn r. 1348, v 16. st. uváděn již jako zřícenina. Dochovány základy hradeb a zřejmě věžovitého paláce.
Hlavní obrázek místa
Hrad od západu
Snímku dominuje skála na níž se nacházelo hradní jádro. Pod ní jsou zřetelné tři zídky jejichž účel není doposud zcela jasný
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Nad slezským městem Vrbno pod Pradědem, uprostřed jesenických hor, zvedá se dominantně kopec s názvem Zámecká hora (854 m.n.m.). Právě na vrcholu této hory stával ve středověku hrad, který z výšky shlížel na město, soutok řek Černé, Střední a Bílé Opavy v řeku Opavu a na staré obchodní stezky, které údolím těchto říček procházely. Tento hrad se nazývá Fürstenwalde. Jeho jméno kupodivu nepřešlo v český ekvivalent. Nejsnadnější přístup na hrad je právě od Vrbna. Těsně za Vrbnem, směrem na západ je křižovatka silnice do Ludvíkova a na Jeseník. Je potřeba se dát na Jeseník a po několika desítkách metrů zahnout do leva k bývalé hájence, jež leží nedaleko cesty. Pokud je návštěvník autem, je nejlepší právě zde nechat auto, jelikož dále je vjezd zakázán. Zde začíná zóna CHKO Jeseníky. Kolem zámecké hory odtud vede turistický okruh značený červeně. Nejpohodlnější je dát se doprava, po asfaltové silnici jež vede po severních svazích hory, takřka až do sedla na západě. Tady se červený okruh odpojuje a jde doleva na sedlo a odtud přímo po hřebeni na východ ke hradu. Pro ty fyzicky zdatnější existuje druhá možnost. Od hájenky se dát přímo kolmo do kopce až k hradu. Z hradu se do dnešních dob nezachovalo mnoho. Znatelně se rýsuje skalnatý pahorek na němž stávalo hradní jádro a místo bývalého věžovitého paláce. Taktéž je snadno rozeznatelná plocha bývalého hradu či místo brány. Na ploše hradu je možno spatřit i několik torzovitých úseků kamenných zdí bývalého hradu. Po většinu roku je však hrad zarostlý náletovou vegetací a listí znemožňuje si udělat celkovou představu o této lokalitě. Hrad Fürstenwalde je ideální místo na procházky v brzkých jarních či pozdních podzimních slunečných dnech.
Jan P. Štěpánek, 4.1. 2007
popis

Celková situace hradního areálu na Zámecké hoře je orientovaná ve směru severovýchod – jihozápad. Západní svahy lokality prudce spadají v mírně klesající hřbet jdoucí až do sedla, které Zámeckou horu oddělují od dále stoupajícího terénu. Areál hradu je možno pomyslně rozdělit na dvě části. V západní části, na od západu a severozápadu skálou chráněném pahorku se rozkládalo vlastní hradní jádro. V jeho severovýchodní části se na nejvyšším místě rozkládal obdélný věžovitý palác. Část jeho základových zdí je možno dodnes vidět (1,9 až 2 m široké). Patrně byl v přízemí dvouprostorový, jak naznačuje zachovaný základ střední příčky (1,2 m široká). Celkový rozměr budovy je literaturou uváděn asi 15,0 x 12,5 m. Jádro hradu pokračuje k jihovýchodu, kde je ukončeno 2 m širokou zdí na hraně skaliska, která tvořila jakýsi štít a stínila dvorek a provozní budovy jádra před přístupovým hřebenem na západě. Část líce této kamenné zdi je možnost patřit dodnes. Na…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím prací P. Kouřila a M. Plačka a prospekce v terénu, 4.1. 2007

historie

Zeměpanský hrad Fürstenwalde stával na Zámeckém vrchu nad soutokem Střední a bílé Opavy, zhruba ve výši 854 m nad dnešním Vrbnem pod Pradědem. Do dnešní doby se z něho zachovaly obvodové hradby, vyčnívající jen velmi málo nad terén, a zbytky základů vnitřních staveb. Podélná osa hradu v délce kolem 50 m je situována západovýchodním směrem, příčná osa má délku kolem 25 metrů. První písemná zpráva o hradu pochází z r. 1348, kdy opavský kníže Mikuláš povolil Janu Bruxerovi „..opraviti a vybudovati městečko pod naším hradem Fürstenwalde, kteréžto se bude jmenovat Gesenke“. Listina z r. 1377 o rozdělení opavského knížectví mezi knížata Jana a Mikuláše jmenuje hrad Fürstenwalde na prvním místě, protože byl patrně v porovnání s jinými zemskými hrady, například Hradcem, Landekem nebo Edelštejnem,jedním z nejvýznamnějších knížecích hradů. Krnovské knížectví získal tehdy kníže Jan z opavské větve Přemyslovců, kdežto vlastní…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, 1983, 18.8. 2004

Půdorys místa

Půdorysné zaměření, Fürstenwalde. Půdorysné zaměření.
Kouřil P., Prix D., Wihoda M., Hrady českého Slezska, Brno, 2000, str. 153, obr. 90
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Komentáře

26.12.2009 13:42 Zdeněk Hlávka
Omlouvám se za chybu které jsem se dopustil tím, že jsem napsal místo městečko Vrbno, městečko Fürstenwald.
18.12.2009 16:59 Zdeněk Hlávka
Přibližně od roku 1450 měli panství i s hradem pronajato páni z Vrbna. Fürstenwald byl jejich sídelním hradem, proto jej do roku 1460 opravili po zakoupení panství v roce 1506 však začali přestavovat bruntálský hrad na pohodlný a reprezentační zámek. je jasné, že Fürstenwald začal chátrat ale vrbenští páni jej využívali jako lovecký zámeček stejně jako jiné jejich hrady v okolí. Jeho zničení zřejmě nepochází od Matiáše Korvina protože Matiáš měl nějaké spolky s pány z Vrbna. Je tu ale ještě jedna indicie. Na hradě se za 30 leté války bojovalo. Na hradě také podle pověsti sídlila Helenka z Vrbna. Jisté je, že 29. června 1642 pomenší bitvě u městečka Fürstenwald (Vrbno) byl hrad dobit a zničen, jak udává ve své knize Oswald Kaller
30.12.2008 13:38 Zdeněk Hlávka
Znám tahle nádherné místo velmi dobře již od školních let a tak píši co jsem se o těchto teráskách dočetl nebo dozvěděl. V německých kronikách se píše že, když páni z Vrbna přestavěli gotický hrad v Bruntále na zámek začali využívat okolní strážní hrady a hrádky jako lovecké zámečky. K tomu bylo potřeba také pohodlnější vstupy do těchto hradů. A jsme zpět u terasovitě postaveného chodníku, kteý jistě nekončil skalou ale nějakou branou nebo brankou vestavěnou do kamenné zdi, jak je viditelné z terénu. Z povídání hajných i z vlastní zkušenosti vím, že podobných chodníků je v Jeseníkách mnoho
21.3.2007 19:19 jarda
měl jsem tu možnost navštívit Zámeckký vrch několikrát, nemá to chybu okolí je překrásné .
7.1.2007 20:01 koalix
> Pod ní jsou zřetelné tři zídky jejichž účel není doposud zcela jasný.
Jedná se o taras z nasucho kladených kamenů turistické cesty stoupající na vrcholek skály.
Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR), Vrbno pod Pradědem

Místa v okolí

 evangelická zvonice
 kašna
 Pustý zámek
 Rabenštejn
 Mnichov
 Vrbno pod Pradědem
 Quinburk
 kaple sv. Antonína
 kaple sv. Hedviky
 vodopád
 Maxmiliánův pramen
 hudební pavilon
 Hubertov
 Freudenštejn
 kaple sv. Huberta
 Drakov
 vysoká pec Drakov
 kosárna
 Na Skalce
 Heřmanovice
 Tlustá Berta
 Koberštejn
 Praděd
 kostel sv. Barbory
 chata Ovčárna
 kaple sv. Josefa
 chata Barborka
 chata Švýcárna
 Vysoký vodopád
 Petrovy kameny
 Lurdská jeskyně
 kaple sv. Anny
 hraniční sloup
 Dolní Holčovice
 Široká Niva
 Široká Niva
 Malá Morávka
 Kalich hořkosti
 chata Rejvíz
 Edelštejn
 Františkova myslivna
 Eldorado
 Červenohorské sedlo
 Adolfovice
 Zlatorudné mlýny
 kostel sv. Jiří
 Jelení studánka
 Hynčice
 Alfrédova chata
 Zlatý Chlum
 sanatorium Altvater
 Nová Ves
 Jeseník
 Čertovy kameny
 radnice
 dům Katovna
 Město Albrechtice
 Biskupská hora
 Zelené kameny
 městské hradby
 kaple sv. Michala
 Bruntál
 panský dům
 Priessnitzova hrobka
 Ztracené kameny
 Gabrielův dům
 Stará radnice
 Lázně Jeseník
 Obří výhledna
 Balneopark
 fojtství
 Jindřichov
 jeskyně Na Pomezí
 Medvědí kámen
Základní informace místa
ID místa: 594
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 5.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jak přežít týden u moře v Bulharské Albeně nedaleko Varny

Cestování

Albena je dnes lázeňsko-turistický komplex, který ožívá především během letních měsíců. Tento chráněný monument socialismu se nalézá asi 20km od města Varna v Bulharském letovisku.

Výprava do divoké krajiny Connemary na západě Irska

Cestování

Na západě Irska v hrabství Galway se rozkládá Connemara, divoká liduprázdná krajina hor a jezer na pobřeží Atlantiku. Dostaneme se sem velmi snadno autem nebo autobusem po silnici N59, která vede z města Galway do Clifdenu. Jízda po této silnici je hlubokým zážitkem. Budeme si zde připadat jako v Irské Kanadě.

Tarif elektřina pro soláry a virtuální baterie. Je to opravdu smysluplné?

Ostatní

Pokud se rozhodujete zda investovat nemalé peníze do fotovoltaiky, a zalíbil se vám produkt elektřina pro soláry – kdy si našetřenou energii do virtuální baterie budete moci vybrat v temnějších měsících, tak si rozhodně sundejte růžové brýle.

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Historie

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Naposledy navštívené

reklama