Hrad založil ve 13.st. zřejmě moravský markrabě a později český král Přemysl Otakar II. Byl součást obranné zemské soustavy s vojenskou a správní funkcí. Zapsán je pouze na mapě z r.1579 již jako zřícenina. Zachovány jsou zbytky zdiva a hradní cesta.
Hlavní obrázek místa
Tábořiště na místě hradu
© 2001 Jiří Čížek
Nepatrné zbytky slezského hradu na konci táhlého hřebene nad silnicí ze Světlé Hory do Karlovic. Z okolních hradů kolem Vrbna pod Pradědem je Freudenštejn patrně nejstarší. Archeologický materiál pocházející z hradu datoval jeho existenci od 2. poloviny 13. století do poloviny století 14. Zajímavostí hradu je jeho zobrazení a pojmenování na mapě bruntálského panství z roku 1579. Správní i vojenskou funkci hradu převzal kolem poloviny 14. století hrad Fürstenwalde nad Vrbnem. Hrad jednodílné oválné dispozice je ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem, mnohdy v koruně až 4 m širokým, který byl patrně komunikačně využit. Na jeho vnitřní straně se dodnes jeví kamenná plenta zděná na sucho (poměrně častý jev u slezských hradů). Vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 m silná. Vnitřní zástavba hradunení zcela jasná. Hlavní stavbu hradu patrně tvořila dlouhá palácová budova na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu. Hrad lze patrně zařadit mezi hrady s palácovou dispozicí. Z hradu, který stával na nevelkém vrchu se dodnes zachovalo jen několik nevelkých zídek a náznaky příkopů.
Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 28.5. 2002
turistické

Nepatrné pozůstatky zdí jednoho z nejstarších slezských hradů na vyvýšeném konci úzkého a táhlého hřebene, nad silnicí z Andělské Hory do Vrbna pod Pradědem. Dnešní silnice přibližně kopíruje starou středověkou stezku spojující Bruntál a Vrbno. V těsné blízkosti hradu prochází žlutá turistická značka. Samotné místo hradu není ze strategického hlediska zrovna ideální, ale i tak dodnes působí velmi dominantně. Z hradu se do současnosti mnoho nezachovalo. Výrazný je především val a příkop obepínající jádro hradu na severu, východě a jihu, a pak samotný pahorek jádra. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se na hradě dochovalo hodně zdí, není tomu tak. Původní hradební zdi byly nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, bez návaznosti na původní dispozici. Z původní dispozice se zachovaly jen velmi nenápadné krátké úseky hradby.

Jan P. Štěpánek, 2.11. 2007

popis

Popis hradu Freudenštejna

Freudenštejn je tvořen jednodílnou oválnou dispozicí 55 m dlouhou a 9 až 18 m širokou. Ze tří čtvrtin bylo hradní jádro chráněno příkopem (6,3 až 13 m širokým) a mocným valem, který byl patrně komunikačně využit. V koruně je až 4 m široký a na jeho vnitřní straně byl vyzděn plentou z nasucho kladených kamenů, které můžeme dodnes na dvou místech vidět. Tento stavební prvek je na slezských hradech poměrně častý. Ve východní části dispozice byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Patrně až sem bylo možno po širokém valu dojet s povozy. Patrně teprve odsud vedl po dřevěném mostě přístup do vstupní brány prolomené ve východní zdi obvodové hradby. Vlastní hradní jádro bylo po obvodě vymezeno asi 2,7 m širokou obvodovou zdí. Hrad je proto pokládán za typ s plášťovou zdí jako hlavním obranným prvkem.Jelikož je hradní jádro a jeho zdi novodobými zásahy velmi porušeno, lze pozůstatky této obvodové plášťové zdi spatřit především na…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996 a Kouřil, Prix, Wihoda: Hrady českého Slezska, Opava 2000, 2.11. 2007

historie

Archeologický materiál získaný na Freudenštejně, především střepy keramiky a několik kovových artefaktů, lze přiřadit do průběhu 2. poloviny 13. století. Hrad patrně nepřežil rok 1350.

Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 2.11. 2007

Půdorys místa

Půdorysné zaměření
© P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda: Hrady českého Slezska, AÚ AV ČR Brno, 2000, str. 86. obr. 84
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR),

Místa v okolí

 kosárna
 Tlustá Berta
 Vrbno pod Pradědem
 kašna
 evangelická zvonice
 Široká Niva
 Široká Niva
 Mnichov
 kostel sv. Barbory
 Fürstenwalde
 Dolní Holčovice
 hudební pavilon
 Maxmiliánův pramen
 Rabenštejn
 vodopád
 Pustý zámek
 kaple sv. Huberta
 Hubertov
 kaple sv. Josefa
 Quinburk
 Heřmanovice
 Drakov
 Eldorado
 vysoká pec Drakov
 kaple sv. Hedviky
 Burkvíz
 Malá Morávka
 vodopády Bílé Opavy
 panský dům
 městské hradby
 Hynčice
 Bruntál
 Gabrielův dům
 kaple sv. Michala
 Stará radnice
 Zátor
 evangelický kostel
 Město Albrechtice
 Město Albrechtice
 Hošťálkovy
 Město Albrechtice
 chata Ovčárna
 Koberštejn
 Praděd
 Petrovy kameny
 chata Barborka
 kaple sv. Anny
 hraniční sloup
 barokní most
 Moravická kyselka
 Lurdská jeskyně
 Linhartovy
 chata Švýcárna
 lípa Hadí královna
 Brantice
 Malá Štáhle
 Hraniční vrch
 Kalich hořkosti
 Alfrédova chata
 chata Rejvíz
 větrný mlýn
Základní informace místa
ID místa: 593
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 5.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

reklama