Freudenštejn

© D Dohňanský, 08/2012

Nepatrné pozůstatky zdí jednoho z nejstarších slezských hradů na vyvýšeném konci úzkého a táhlého hřebene, nad silnicí z Andělské Hory do Vrbna pod Pradědem. Dnešní silnice přibližně kopíruje starou středověkou stezku spojující Bruntál a Vrbno. V těsné blízkosti hradu prochází žlutá turistická značka. Samotné místo hradu není ze strategického hlediska zrovna ideální, ale i tak dodnes působí velmi dominantně. Z hradu se do současnosti mnoho nezachovalo. Výrazný je především val a příkop obepínající jádro hradu na severu, východě a jihu, a pak samotný pahorek jádra. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se na hradě dochovalo hodně zdí, není tomu tak. Původní hradební zdi byly nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, bez návaznosti na původní dispozici. Z původní dispozice se zachovaly jen velmi nenápadné krátké úseky hradby.

Popis hradu Freudenštejna

Freudenštejn je tvořen jednodílnou oválnou dispozicí 55 m dlouhou a 9 až 18 m širokou. Ze tří čtvrtin bylo hradní jádro chráněno příkopem (6,3 až 13 m širokým) a mocným valem, který byl patrně komunikačně využit. V koruně je až 4 m široký a na jeho vnitřní straně byl vyzděn plentou z nasucho kladených kamenů, které můžeme dodnes na dvou místech vidět. Tento stavební prvek je na slezských hradech poměrně častý. Ve východní části dispozice byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Patrně až sem bylo možno po širokém valu dojet s povozy. Patrně teprve odsud vedl po dřevěném mostě přístup do vstupní brány prolomené ve východní zdi obvodové hradby. Vlastní hradní jádro bylo po obvodě vymezeno asi 2,7 m širokou obvodovou zdí. Hrad je proto pokládán za typ s plášťovou zdí jako hlavním obranným prvkem.Jelikož je hradní jádro a jeho zdi novodobými zásahy velmi porušeno, lze pozůstatky této obvodové plášťové zdi spatřit především na…  číst dále

Archeologický materiál získaný na Freudenštejně, především střepy keramiky a několik kovových artefaktů, lze přiřadit do průběhu 2. poloviny 13. století. Hrad patrně nepřežil rok 1350.

Půdorys místa

Půdorysné zaměření
© P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda: Hrady českého Slezska, AÚ AV ČR Brno, 2000, str. 86. obr. 84

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

58 Bruntálsko, Krnovsko a Osoblážsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

59 Bruntálsko, Krnovsko, Osoblažsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

129 Krnovsko. Osoblažsko