Hrad založil ve 13.st. zřejmě moravský markrabě a později český král Přemysl Otakar II. Byl součást obranné zemské soustavy s vojenskou a správní funkcí. Zapsán je pouze na mapě z r.1579 již jako zřícenina. Zachovány jsou zbytky zdiva a hradní cesta.
Hlavní obrázek místa
© D Dohňanský, 08/2012
Nepatrné zbytky slezského hradu na konci táhlého hřebene nad silnicí ze Světlé Hory do Karlovic. Z okolních hradů kolem Vrbna pod Pradědem je Freudenštejn patrně nejstarší. Archeologický materiál pocházející z hradu datoval jeho existenci od 2. poloviny 13. století do poloviny století 14. Zajímavostí hradu je jeho zobrazení a pojmenování na mapě bruntálského panství z roku 1579. Správní i vojenskou funkci hradu převzal kolem poloviny 14. století hrad Fürstenwalde nad Vrbnem. Hrad jednodílné oválné dispozice je ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem, mnohdy v koruně až 4 m širokým, který byl patrně komunikačně využit. Na jeho vnitřní straně se dodnes jeví kamenná plenta zděná na sucho (poměrně častý jev u slezských hradů). Vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 m silná. Vnitřní zástavba hradunení zcela jasná. Hlavní stavbu hradu patrně tvořila dlouhá palácová budova na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu. Hrad lze patrně zařadit mezi hrady s palácovou dispozicí. Z hradu, který stával na nevelkém vrchu se dodnes zachovalo jen několik nevelkých zídek a náznaky příkopů.
Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 28.5. 2002
turistické

Nepatrné pozůstatky zdí jednoho z nejstarších slezských hradů na vyvýšeném konci úzkého a táhlého hřebene, nad silnicí z Andělské Hory do Vrbna pod Pradědem. Dnešní silnice přibližně kopíruje starou středověkou stezku spojující Bruntál a Vrbno. V těsné blízkosti hradu prochází žlutá turistická značka. Samotné místo hradu není ze strategického hlediska zrovna ideální, ale i tak dodnes působí velmi dominantně. Z hradu se do současnosti mnoho nezachovalo. Výrazný je především val a příkop obepínající jádro hradu na severu, východě a jihu, a pak samotný pahorek jádra. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se na hradě dochovalo hodně zdí, není tomu tak. Původní hradební zdi byly nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, bez návaznosti na původní dispozici. Z původní dispozice se zachovaly jen velmi nenápadné krátké úseky hradby.

Jan P. Štěpánek, 2.11. 2007

popis

Popis hradu Freudenštejna

Freudenštejn je tvořen jednodílnou oválnou dispozicí 55 m dlouhou a 9 až 18 m širokou. Ze tří čtvrtin bylo hradní jádro chráněno příkopem (6,3 až 13 m širokým) a mocným valem, který byl patrně komunikačně využit. V koruně je až 4 m široký a na jeho vnitřní straně byl vyzděn plentou z nasucho kladených kamenů, které můžeme dodnes na dvou místech vidět. Tento stavební prvek je na slezských hradech poměrně častý. Ve východní části dispozice byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Patrně až sem bylo možno po širokém valu dojet s povozy. Patrně teprve odsud vedl po dřevěném mostě přístup do vstupní brány prolomené ve východní zdi obvodové hradby. Vlastní hradní jádro bylo po obvodě vymezeno asi 2,7 m širokou obvodovou zdí. Hrad je proto pokládán za typ s plášťovou zdí jako hlavním obranným prvkem.Jelikož je hradní jádro a jeho zdi novodobými zásahy velmi porušeno, lze pozůstatky této obvodové plášťové zdi spatřit především na…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996 a Kouřil, Prix, Wihoda: Hrady českého Slezska, Opava 2000, 2.11. 2007

historie

Archeologický materiál získaný na Freudenštejně, především střepy keramiky a několik kovových artefaktů, lze přiřadit do průběhu 2. poloviny 13. století. Hrad patrně nepřežil rok 1350.

Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 2.11. 2007

Půdorys místa

Půdorysné zaměření
© P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda: Hrady českého Slezska, AÚ AV ČR Brno, 2000, str. 86. obr. 84
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Komentáře

26.12.2009 14:26 Zdeněk Hlávka
Vrbenský kronikář a autor knihy "Chronik von Würbenthal " Othmar Kloske píše v této knize o zániku hradu:"Hrad byl zničen i s původní hornickou osadou Gesenek vojsky Zlaté hordy v roce 1241. Na příkaz Přemysla Otakara II. byl v roce 1247 nad dnešním Vrbnem postaven hrad nový pevnější a krásnější. aby se lišil od starého i jménem, byl pojmenován Neu Fürstenwalde. tolik Othmar Kloske.
10.8.2007 09:27
Nějaký blázen rozebral zbytky zdiva a naprosto přestavěl, s tím jsem se ještě nesetkal.
I přesto, že hrad je zděný nasucho, je toto rozsáhlé narušení velmi dobře patrné.
25.1.2008 17:49 Martin
Doufám, že přestavění hradu,který jsem lońského roku navštívil je ojedinělou ukázkou ,,lidské tvořivosti,, a nezůstane bez odezvy archeologů. Navštívil jsem již přes 400 hradních zřícenin a s ničím podobným jsem se dosud nesetkal. Martin
Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR),

Místa v okolí

 kosárna
 Tlustá Berta
 kaple sv. Antonína
 Vrbno pod Pradědem
 kašna
 evangelická zvonice
 Široká Niva
 Široká Niva
 Mnichov
 Na Skalce
 kostel sv. Barbory
 Fürstenwalde
 Dolní Holčovice
 hudební pavilon
 Maxmiliánův pramen
 Rabenštejn
 vodopád
 Pustý zámek
 Hubertov
 kaple sv. Huberta
 kaple sv. Josefa
 Quinburk
 Heřmanovice
 Drakov
 Eldorado
 vysoká pec Drakov
 kaple sv. Hedviky
 Burkvíz
 Malá Morávka
 vodopády Bílé Opavy
 Hynčice
 městské hradby
 Bruntál
 panský dům
 kaple sv. Michala
 Gabrielův dům
 Stará radnice
 Zátor
 evangelický kostel
 Město Albrechtice
 Hošťálkovy
 Brunerova vila
 Město Albrechtice
 chata Ovčárna
 Koberštejn
 Praděd
 chata Barborka
 Petrovy kameny
 kaple sv. Anny
 hraniční sloup
 barokní most
 Moravická kyselka
 Lurdská jeskyně
 Linhartovy
 chata Švýcárna
 lípa Hadí královna
 Brantice
 Malá Štáhle
 Nová Ves
 Hraniční vrch
 Kalich hořkosti
 chata Rejvíz
 Alfrédova chata
 Strážnice
 větrný mlýn
Základní informace místa
ID místa: 593
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 5.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jak přežít týden u moře v Bulharské Albeně nedaleko Varny

Cestování

Albena je dnes lázeňsko-turistický komplex, který ožívá především během letních měsíců. Tento chráněný monument socialismu se nalézá asi 20km od města Varna v Bulharském letovisku.

Výprava do divoké krajiny Connemary na západě Irska

Cestování

Na západě Irska v hrabství Galway se rozkládá Connemara, divoká liduprázdná krajina hor a jezer na pobřeží Atlantiku. Dostaneme se sem velmi snadno autem nebo autobusem po silnici N59, která vede z města Galway do Clifdenu. Jízda po této silnici je hlubokým zážitkem. Budeme si zde připadat jako v Irské Kanadě.

Tarif elektřina pro soláry a virtuální baterie. Je to opravdu smysluplné?

Ostatní

Pokud se rozhodujete zda investovat nemalé peníze do fotovoltaiky, a zalíbil se vám produkt elektřina pro soláry – kdy si našetřenou energii do virtuální baterie budete moci vybrat v temnějších měsících, tak si rozhodně sundejte růžové brýle.

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Historie

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Naposledy navštívené

reklama