Hrad založil ve 13.st. zřejmě moravský markrabě a později český král Přemysl Otakar II. Byl součást obranné zemské soustavy s vojenskou a správní funkcí. Zapsán je pouze na mapě z r.1579 již jako zřícenina. Zachovány jsou zbytky zdiva a hradní cesta.
Hlavní obrázek místa
skaliska na západě, na nichž stávalo hradní jádro
pohled od západu
© Jan P. Štěpánek 10/2007
Nepatrné zbytky slezského hradu na konci táhlého hřebene nad silnicí ze Světlé Hory do Karlovic. Z okolních hradů kolem Vrbna pod Pradědem je Freudenštejn patrně nejstarší. Archeologický materiál pocházející z hradu datoval jeho existenci od 2. poloviny 13. století do poloviny století 14. Zajímavostí hradu je jeho zobrazení a pojmenování na mapě bruntálského panství z roku 1579. Správní i vojenskou funkci hradu převzal kolem poloviny 14. století hrad Fürstenwalde nad Vrbnem. Hrad jednodílné oválné dispozice je ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem, mnohdy v koruně až 4 m širokým, který byl patrně komunikačně využit. Na jeho vnitřní straně se dodnes jeví kamenná plenta zděná na sucho (poměrně častý jev u slezských hradů). Vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 m silná. Vnitřní zástavba hradunení zcela jasná. Hlavní stavbu hradu patrně tvořila dlouhá palácová budova na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu. Hrad lze patrně zařadit mezi hrady s palácovou dispozicí. Z hradu, který stával na nevelkém vrchu se dodnes zachovalo jen několik nevelkých zídek a náznaky příkopů.
Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 28.5. 2002
turistické

Nepatrné pozůstatky zdí jednoho z nejstarších slezských hradů na vyvýšeném konci úzkého a táhlého hřebene, nad silnicí z Andělské Hory do Vrbna pod Pradědem. Dnešní silnice přibližně kopíruje starou středověkou stezku spojující Bruntál a Vrbno. V těsné blízkosti hradu prochází žlutá turistická značka. Samotné místo hradu není ze strategického hlediska zrovna ideální, ale i tak dodnes působí velmi dominantně. Z hradu se do současnosti mnoho nezachovalo. Výrazný je především val a příkop obepínající jádro hradu na severu, východě a jihu, a pak samotný pahorek jádra. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se na hradě dochovalo hodně zdí, není tomu tak. Původní hradební zdi byly nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, bez návaznosti na původní dispozici. Z původní dispozice se zachovaly jen velmi nenápadné krátké úseky hradby.

Jan P. Štěpánek, 2.11. 2007

popis

Popis hradu Freudenštejna

Freudenštejn je tvořen jednodílnou oválnou dispozicí 55 m dlouhou a 9 až 18 m širokou. Ze tří čtvrtin bylo hradní jádro chráněno příkopem (6,3 až 13 m širokým) a mocným valem, který byl patrně komunikačně využit. V koruně je až 4 m široký a na jeho vnitřní straně byl vyzděn plentou z nasucho kladených kamenů, které můžeme dodnes na dvou místech vidět. Tento stavební prvek je na slezských hradech poměrně častý. Ve východní části dispozice byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Patrně až sem bylo možno po širokém valu dojet s povozy. Patrně teprve odsud vedl po dřevěném mostě přístup do vstupní brány prolomené ve východní zdi obvodové hradby. Vlastní hradní jádro bylo po obvodě vymezeno asi 2,7 m širokou obvodovou zdí. Hrad je proto pokládán za typ s plášťovou zdí jako hlavním obranným prvkem.Jelikož je hradní jádro a jeho zdi novodobými zásahy velmi porušeno, lze pozůstatky této obvodové plášťové zdi spatřit především na…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996 a Kouřil, Prix, Wihoda: Hrady českého Slezska, Opava 2000, 2.11. 2007

historie

Archeologický materiál získaný na Freudenštejně, především střepy keramiky a několik kovových artefaktů, lze přiřadit do průběhu 2. poloviny 13. století. Hrad patrně nepřežil rok 1350.

Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 2.11. 2007

Půdorys místa

Půdorysné zaměření
© P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda: Hrady českého Slezska, AÚ AV ČR Brno, 2000, str. 86. obr. 84
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR),

Místa v okolí

 kosárna
 Tlustá Berta
 Vrbno pod Pradědem
 kašna
 evangelická zvonice
 Široká Niva
 Široká Niva
 Mnichov
 kostel sv. Barbory
 Fürstenwalde
 Dolní Holčovice
 hudební pavilon
 Maxmiliánův pramen
 Rabenštejn
 vodopád
 Pustý zámek
 kaple sv. Huberta
 Hubertov
 kaple sv. Josefa
 Quinburk
 Heřmanovice
 Drakov
 Eldorado
 vysoká pec Drakov
 kaple sv. Hedviky
 Burkvíz
 Malá Morávka
 vodopády Bílé Opavy
 panský dům
 městské hradby
 Hynčice
 Bruntál
 Gabrielův dům
 kaple sv. Michala
 Stará radnice
 Zátor
 evangelický kostel
 Město Albrechtice
 Město Albrechtice
 Hošťálkovy
 Město Albrechtice
 chata Ovčárna
 Koberštejn
 Praděd
 Petrovy kameny
 chata Barborka
 kaple sv. Anny
 hraniční sloup
 barokní most
 Moravická kyselka
 Lurdská jeskyně
 Linhartovy
 chata Švýcárna
 lípa Hadí královna
 Brantice
 Malá Štáhle
 Hraniční vrch
 Kalich hořkosti
 Alfrédova chata
 chata Rejvíz
 větrný mlýn
Základní informace místa
ID místa: 593
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 5.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama