kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)

Nové zvony pak byly ulity a umístěny do kostela v roce 1622. Od roku 1746 je farním kostelem. V roce 1852 byla rekonstruována věž. V roce 1689 byl do kostela pořízen hlavní oltář, později i boční oltáře, ve výklenku hlavního oltáře je umístěna socha sv. Jakuba a na hlavním oltáři je oltářní obraz svaté Trojice. Na konci 18. století byl upraven interiér kostela, v první třetině 19. století pak byl kostel odvlhčen, byly pořízeny nové lavice, opraven oltář a stropy. V roce 1888 byla opravena věž, která byla poničena vichřicí. Na počátku 20. století byl interiér kostela vyzdoben motivy podle předloh Mikoláše Alše. Současný kostel sv. Jakuba Staršího je orientovanou jednolodní stavbou s polygonálním závěrem a čtyřbokou věží na severní straně kněžiště. Kostel je krytý plechovou sedlovou střechou, nad závěrem zvalbenou. Při východní straně věže je postaveno schodiště. V přízemí věže je moderní vchod, do sakristie pak vede původní gotický vchod. Věž je kryta čtyřbokým stanem zakončeným makovicí a křížem. Loď je plochostropá, zatímco kněžiště je sklenuto křížovou klenbou. V severní stěně je gotické sanktuárium. V závěru je pět oken na pěti stranách osmiúhelníka. Na západě lodi je kruchta, do které ústí kruhové okno. Varhany z roku 1972 od firmy Organa z Kutné Hory nahradily starší nástroj z roku 1850. Součástí vybavení kostela je křtitelnice z roku 1755, kalich, svícny a tři zvony. Západně od kostela stojí samostatná šestistranná kostnice (viz samostatné heslo) s kruhovými okny z roku 1746. Pozdně gotická brána na hřbitov byla nejspíše součástí obranných zařízení areálu kostela. Vedle zvonice se nachází socha Ukřižovaného od Romana Podrázského z roku 2000. Římskokatolický kostel sv. Jakuba Staršího je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně se samostatnou kostnicí a zvonicí v obvodní zdi je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka..