
Velké Meziříčí (německy Groß Meseritsch) je město s dlouhou a dramatickou historií. První věrohodná písemná zmínka o městě je z roku 1281, kdy se uvádí Znata z Meziříčí. Turistům nabízí velké množství památek – je zde zámek, několik kostelů, relativně dobře zachovalá židovská čtvrť se dvěma dobře dochovanými synagogami. Město nabízí dvě muzea ale i příležitostí k dalšímu kulturnímu vyžití nebo ke sportování. Dopravně je výborně dostupné jak veřejnou dopravou (město obsluhuje řada autobusových linek, prochází jím železniční trať, ve městě funguje MHD) ale i individuální dopravou (leží na dálnici D1, silnice II. třídy město spojují například s Třebíčí, Křižanovem, Velkou Bíteší). Městem prochází červeně a modře značená turistická trasa, několik cyklistických tras a několik naučných stezek.
Kříž stojí v ulici Gen. Jaroše nad židovským hřbitovem. Při opravě byl oproti původnímu stanovišti posunut o několik metrů jižněji.
Když se bitvě poražení Rakušané vraceli, zřídili v Obecníku (viz samostatné heslo) i ve škole lazaret pro raněné a nemocné. Na začátku července se ve městě zastavil spojenec Rakouska, saský král Jan I. Saský. 13. července z města ustoupili poslední rakouští vojáci – husaři - a o den později dorazili pruští huláni. Hlavní voj, 9 tisíc pruských vojáků, přitáhl do města 15. července. I když většina městem pouze procházela, poslední 1200 Prusů město opustilo až v polovině října. Vojáci do města zavlekli choleru. Celkem na ni zde zemřelo 131 civilistů a 50 pruských vojáků. Třicet z nich – těch kteří byli katolického vyznání – bylo pohřbeno na Moráňském hřbitově, 24 nekatolíků bylo pohřbeno ve společném hrobě za židovským hřbitovem nedaleko místa, kde dnes stojí kříž..