Ke jménu hradu Břečtejna:
Vámi uváděný název Břecštejn je archaizmus zakonzervovaný Sedláčkem v V. díle jeho Hradů a zámků. Řada "skalních" kastelologů považuje Sedláčka ve svém oboru za pánaboha a "papouškuje" po něm. V úvahu je však třeba brát vývoj místního názvosloví v daném místě za posledních 100 let. Z místopisného hlediska by se při tom mělo vycházet z Profousova díla: Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a změny. Praha 1954.
Na str. 172 I. dílu Ant. Profous uvádí původ a vývoj jména Břečtejn. Od Stein (ve 14. století) přes Brzecztay[n] (1455), Brzeczsstin (1476), Brzecztyn (1476), Břečtajn (1508), Silbersteynn (1532), Břečtejn (1540), Brzeczsstayn (1542) až po Silberštein (1615) a Silberstein (1675). Jméno vzniklo z Brettstein = prkenný (dřevěný) hrad. Počeštěním v průběhu 15. století pak vznikl český název Břečtajn, později Břečtejn.
Sommer ve své Topografii uvádí ve třetím díle na str. 209: Burgruinen Silberstein, früher Berkstein geheißen. Všechny tyto německé tvary jsou však snahou o zpětné poněmčení počeštěného Brettstein - Břečtejn.
Prof. Jaroslav Procházka, významný onomastik a předseda Okresní názvoslovné komise při ONV v Trutnově uváděl pro kartografický ústav rovněž název Břečtejn.
Přežívání názvu Břecštejn je doufám jen generační záležitost a já se těším, že mladší kastelologové se konečně přikloní k česky správnému názvu Břečtejn.
(Luis)
Prof. Aug. Sedláček není "pánbůh", ale po stránce historiografické (samozřejěm nikoliv archeologické) mu skoro nikdo nesahá ani do pasu. Že se někomu nestává jeho práce výchozím bodem, ale konečným, je jiná věc.
V případě názvu Břecštejna je nutno si uvědomit, že slovo nevzniklo ze slova >břečka< a že ne každý novotvar je správný, stejně tak, jako ne každá spřežka "-cz-" se četla jako "č."
I já doufám, že slovo >břečtejn< je jen generační záležitostí a pomine stejně jako tendence nazývat hrady Frýdštejn, Valdštejn či Helfštejn lidovými patvary Frýčtejn, Valčtejn a Helštýn.
(Kolssteyn)
Vzhledem k tomu, že můj rod přišel na tento hrad ve 13. století z Cách, věřím, že se nezapomene ani název Silbrštejn. S pozdravem Mgr. Michaela Sylvarová Pachelová
Milý Luisi, tvůj rozklad je sice zajímavý, nicméně se mi při mnohem rozmanitější variabilitě názvů četných hradů bych z toho nedělal zase až takovou vědu :-))
Ahoj VLky.
Musím zareagovat na Tvůj článek, docela mne pobavil. Kdyby jsi věděl co nám dalo práce přesvědčit památkáře, že klenba z červených pálených cihel a na ní pilíř podepírající zbytek vstupu je (slušně řečeno) zvěrstvo, vůbec by ses nedivil. Nevím kdo, co, konkrétně na tomto hradě dělá, ale mám zkušenosti, že právě odborníci dokáží vymyslet věci. Třeba termín "je lepší hrad nechat regulovaně chátrat" a td. Musím říci, že Kocourkov by se od nás mohl dost učit.
Měj se fajn a nepolevuj v informování o věcech hradních. Vašek
PS: Je zajímavé, že přesně po roce ode dne kdy do Připomínek návštěvníků někdo napsal "21.6.2003 Smutný příklad jak může dopadnout hrad se slavnou minulostí. (morgoth)" je na Nižboru opravena fasáda z nádvoří i některé interiéry. Dík za to všem, kteří se na tom podíleli. 21.6.2004 otevřeno Informační centrum keltské kultury. Je škoda, že na expozici slavné minulost hradu, již jaksi asi nejsou peníze.
Ke jménu hradu Břečtejna:
Vámi uváděný název Břecštejn je archaizmus zakonzervovaný Sedláčkem v V. díle jeho Hradů a zámků. Řada "skalních" kastelologů považuje Sedláčka ve svém oboru za pánaboha a "papouškuje" po něm. V úvahu je však třeba brát vývoj místního názvosloví v daném místě za posledních 100 let. Z místopisného hlediska by se při tom mělo vycházet z Profousova díla: Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a změny. Praha 1954.
Na str. 172 I. dílu Ant. Profous uvádí původ a vývoj jména Břečtejn. Od Stein (ve 14. století) přes Brzecztay[n] (1455), Brzeczsstin (1476), Brzecztyn (1476), Břečtajn (1508), Silbersteynn (1532), Břečtejn (1540), Brzeczsstayn (1542) až po Silberštein (1615) a Silberstein (1675). Jméno vzniklo z Brettstein = prkenný (dřevěný) hrad. Počeštěním v průběhu 15. století pak vznikl český název Břečtajn, později Břečtejn.
Sommer ve své Topografii uvádí ve třetím díle na str. 209: Burgruinen Silberstein, früher Berkstein geheißen. Všechny tyto německé tvary jsou však snahou o zpětné poněmčení počeštěného Brettstein - Břečtejn.
Prof. Jaroslav Procházka, významný onomastik a předseda Okresní názvoslovné komise při ONV v Trutnově uváděl pro kartografický ústav rovněž název Břečtejn.
Přežívání názvu Břecštejn je doufám jen generační záležitost a já se těším, že mladší kastelologové se konečně přikloní k česky správnému názvu Břečtejn.
(Luis)
Prof. Aug. Sedláček není "pánbůh", ale po stránce historiografické (samozřejěm nikoliv archeologické) mu skoro nikdo nesahá ani do pasu. Že se někomu nestává jeho práce výchozím bodem, ale konečným, je jiná věc.
V případě názvu Břecštejna je nutno si uvědomit, že slovo nevzniklo ze slova >břečka< a že ne každý novotvar je správný, stejně tak, jako ne každá spřežka "-cz-" se četla jako "č."
I já doufám, že slovo >břečtejn< je jen generační záležitostí a pomine stejně jako tendence nazývat hrady Frýdštejn, Valdštejn či Helfštejn lidovými patvary Frýčtejn, Valčtejn a Helštýn.
(Kolssteyn)
Vzhledem k tomu, že můj rod přišel na tento hrad ve 13. století z Cách, věřím, že se nezapomene ani název Silbrštejn. S pozdravem Mgr. Michaela Sylvarová Pachelová
Milý Luisi, tvůj rozklad je sice zajímavý, nicméně se mi při mnohem rozmanitější variabilitě názvů četných hradů bych z toho nedělal zase až takovou vědu :-))
Ahoj VLky.
Musím zareagovat na Tvůj článek, docela mne pobavil. Kdyby jsi věděl co nám dalo práce přesvědčit památkáře, že klenba z červených pálených cihel a na ní pilíř podepírající zbytek vstupu je (slušně řečeno) zvěrstvo, vůbec by ses nedivil. Nevím kdo, co, konkrétně na tomto hradě dělá, ale mám zkušenosti, že právě odborníci dokáží vymyslet věci. Třeba termín "je lepší hrad nechat regulovaně chátrat" a td. Musím říci, že Kocourkov by se od nás mohl dost učit.
Měj se fajn a nepolevuj v informování o věcech hradních. Vašek
PS: Je zajímavé, že přesně po roce ode dne kdy do Připomínek návštěvníků někdo napsal "21.6.2003 Smutný příklad jak může dopadnout hrad se slavnou minulostí. (morgoth)" je na Nižboru opravena fasáda z nádvoří i některé interiéry. Dík za to všem, kteří se na tom podíleli. 21.6.2004 otevřeno Informační centrum keltské kultury. Je škoda, že na expozici slavné minulost hradu, již jaksi asi nejsou peníze.
