
Městečko Nová Včelnice leží asi 12 km severovýchodně od Jindřichova Hradce, odkud se sem můžete vydat i na hezký výlet úzkokolejkou po trase Jindřichův Hradec – Obrataň. Opuštěný a chátrající zámek, vzniklý přestavbou a rozšířením původní gotické tvrze, stojí ve východní části městečka nad rybníkem, při silnici na Žirovnici.
Za válek mezi Jiříkem z Poděbrad a panskou jednotou byla podle některých zpráv Včelnice roku 1467 za Vojslavských vypálena Zdeňkem z Hradce, nedlouho poté ji však získali Vencelíkové z Vrchovišť, kteří nechali původní tvrz okamžitě opravit a rozšířit. Roku 1649 Vencelíkové Včelnici prodali a noví majitelé Paradiesové de Lassaga přistoupili v letech 1693-1702 k dalším úpravám sídla (arkády jižního a východního křídla) a především k výstavbě tzv. nového zámku v severozápadním sousedství staré tvrze. Roku 1717 koupil statek Jan Hubert z Hartigu a Včelnice se od té doby stala součástí jeho panství Kamenice nad Lipou. Při úpravách na počátku 19. století bylo zbořeno severní renesanční křídlo starého sídla, většina ostatních stavebních zásahů se však zaměřila především na budovy nového zámku. Od roku 1831 patřilo panství Geymüllerům, kteří nechali zámek někdy kolem roku 1840 upravit v empírovém stylu. Po roce 1945 jim byl majetek zestátněn a zámek využíval Místní národní výbor jako kanceláře, byty a provozovny. Zanedbání údržby po dobu 40 let pak vyústilo do dnešního žalostného stavu památky, jejíž obnova, započatá v roce 1990, nebyla z finančních důvodů bohužel dokončena..
V 15. století vznikla při věži na jihozápadě další obytná budova s arkýřem. Po roce 1550 nechali Vencelíkové postavit zejména jižní a východní křídlo a západní křídlo doplnila arkáda. Za Paradiesů bylo sídlo přestavěno na barokní zámek, na počátku 18. století byl navíc ještě v sousedství starého sídla postaven tzv. nový zámek, v 19. století ovšem účelově adaptovaný na soukenickou manufakturu. Dnešní vzhled fasád je pak výsledkem empírových úprav z poloviny 19. století. Trojkřídlá budova starého zámku je v současné době bez využití a pozvolna chátrá, neboť městu se nedostávají finanční prostředky na provedení celkové rekonstrukce. Na fasádách většinou chybějí omítky a zdivo začíná být narušené. Do objektu navíc zatéká i poškozenou střechou a chybějícími okny. Nezbývá než doufat, že se rychle podaří najít jistě nemalou částku a neodkladnou opravou tak zabránit bezprostředně hrozícímu rozpadu této významné historické památky..