Znatelný terénní reliéf strážního hrádku ve výrazné poloze na vrcholu tzv. Baranské skály. Existence hrádku je datovaná od 2. pol. 14. století do počátku 15. století.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hrádek od jzz.
za hranou valu se viditelně zvedá pahorek jádra
© Jan P. Štěpánek 2005
Graficke pismenko Pozůstatky menšího hraničního (celního) hrádku objeveného v roce 1989 se nacházejí ve výrazné poloze na tzv. Baranské (též Baraní) skále na strmém vrchu Skalka (684 m.n.m.), nad horským přechodem Beskyd, necelé 4 km jihovýchodně od Starých Hamrů. Jedná se o katastr obce Bílá, v blízkosti státní silnice vedoucí z Ostravice přes Turzovku do Čadce. Dle dosavadních poznatků se jednalo nejspíše o celní a strážní objekt na komunikaci spojující ve 2. pol. 14. a na počátku 15. století Moravu s Uhrami a obecně lze hrádek na Bílé klasifikovat, vzhledem ke všem skutečnostem, jako drobné středověké opevnění, které bylo součástí systému opevnění ...
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 20.4. 2006

    historie

    Archeologické nálezy z lokality
    Malá sonda, položená zde v mělké depresi, vynesla malou kolekci keramického materiálu, 95 zlomků patřících 4-5 nádobám. Hmotu všech zlomků lze klasifikovat jako poměrně jemnou a vždy ostřenou pískem, pouze v jednom případě, u masivního podsypávaného dna s přilehlou výdutí, je složení a zpracování hliněného těsta hrubé a méně kvalitní a nelze jednoznačně říci, jde-li o středověkou či pravěkou záležitost. Z hlediska typologického se jedná o hrnce

    Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 20.4. 2006
    Historie hrádku
    Za nejpravděpodobnější období vzniku fortifikace lze pokládat přibližně půlstoletí od 2. pol. 14. století do počátku století následujícího. Dlouhotrvající husitské války, které vzápětí rozbily celý do té doby existující systém správy a obchodu, měly pak patrně za následek i opuštění či násilnou likvidaci opevnění a jeho následné zapomenutí. Tomuto datování neodporují ani zatím získané archeologické nálezy. Vzhledem k tomu, že opevnění leželo

    Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 20.4. 2006

    popis

    Pro stavbu hrádku byl vhodně využit skalnatý, téměř kolmý sráz, ke kterému se na severozápadní straně přimknul půlkruh jejího příkopu a valu. Příkop je působením povětrnosti polozasut zeminou splavenou z valu i obytné plošiny o rozměrech cca 42 a 18 m, která proto nemá ostré hrany a na jejímž povrchu nejsou patrné žádné stopy nějaké zástavby. Val je ve své střední části, na jihovýchodní straně, již dosti setřelý. Samotný vrch tvoří poměrně

    Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 20.4. 2006

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

    Nová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.
    hrad
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Frýdek-Místek  (FM)
    Bílá