
Ve městě se nachází sedm lázeňských rehabilitačních klinik. Na procházku zve také historický lázeňský park, založený v roce 1850 ve stylu anglického krajinářského parku. Poblíž historických Albertových lázní v centru obce stojí za pozornost Královský lázeňský dům, galerie Kunst Wandelhalle, divadlo krále Alberta a tři hudební pavilóny. V roce 1911 v lesoparku Bad Elster, vzniklo divadlo v přírodě, NaturTheater, jako první svého druhu v Sasku. Jsou zde vedle slavnostního představení Goethovy hry pravidelně prováděny různé kulturní pořady. V roce 2007 bylo divadlo v přírodě znovu otevřeno a od té doby se na zde opět pořádají od května do září četná představení různých žánrů. V roce 2018 byl celý objekt kompletně modernizován a výrazně rozšířen a díky posuvnému zastřešení hlediště nyní zaručuje co největší nezávislost na počasí.
Lázně Bad Elster jsou jedny z nejstarších minerálních a bahenních lázní v Německu. Písemně prvně jsou zmíněny již roku 1324. Bad Elster, česky Lázně Halštrov, obklopují vysoké lesní porosty, které ho chrání před extrémními teplotními výkyvy. Díky povýšení na královské saské státní lázně se městečko Bad Elster od poloviny 19. století vyvinulo do podoby mondénního světového léčebného střediska pro urozenou společnost z celé Evropy. Dokonce Goethe se zde měl prý najít inspiraci pro svůj veršovaný epos »Heřman a Dorota«. Město je proslavené svou kulturou a festivaly. První otevřená scéna v Německu se dodnes řadí, spolu s rozsáhlými parky a skvostnými stavbami, k nejzajímavějším atrakcím města.
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.