
Hrad Ostroh stál na ostrohu nad nějakým už dávno zaniklým jezerem (z toho jeho původní německé jméno Seeberg), jehož zbytkem je snad rybničnatá pláň, bažiny a rašeliniště mezi Ohří u Pomezné (dnes přehradní jezero Skalka), Františkovými Lázněmi a Nebanicemi. Skládal se z předhradí s hospodářskými budovami a obydlími čeledi, chráněného hlubokým příkopem a zvedacím mostem, a vlastního horního hradu. Jeho základem byla dvoupatrová hlavní věž, kterou vedla brána na nádvoří, kde stál hradní palác. Nádvoří obklopovala zeď, kolem níž býval ochoz pro hradní stráž. V jejím středu se zachoval gotický portálek, kterým se vcházelo do veliké zámecké zahrady. Hrad Ostroh se poprvé připomíná v listině o připojení Chebska k České koruně z r. 1322. Přestože byl korunním lénem, dal již tehdy Jan Lucemburský právo městu Chebu dosazovat sem své správce, jak to připomíná další listina, vydaná 6. ledna 1349 Karlem IV. Toto právo vlastně… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.