
Ke zřícenině kláštera Velká Skalka se dostanete, když pojedete cestou z obce Zamarovce dál po silnici ke Skalce nad Váhom. Asi 500 metrů za kostelem Malá Skalka je klášter vidět po levé straně silnice na zalesněném svahu. Nelze jej přehlédnout. Přímo u kláštera je parkoviště s informační tabulí. U brány se vybírá dobrovolné vstupné.
Velká Skalka je zřícenina kláštera, který roku 1224 založil nitranský biskup Jakub I. rozšířením areálu kolem staršího kostela. Součástí kostela je areál menšího jeskynního komplexu, v němž měl žít na počátku 11. století poustevník Benedikt, který byl žákem sv. Andreja-Svorada. Mučedník Benedikt i Svorad-Ondřej byli svatořečeni roku 1083 papežem Řehořem VII. z podnětu uherského krále Ladislava I. V roce 1528 obsadilo klášter císařské vojsko a opevnilo jej. Největšího rozkvětu dosáhl klášter za jezuitů, kteří v roce 1667 začali s opravami. Po zrušení řádu v roce 1773 již ztrácí na významu a začíná chátrat. Záchrana kláštera začala po roce 1921 a dokončena byla 1924. Kostelík na Malé Skalce byl obnoven zásluhou nitranského biskupa dr. Karla Kmeťka. Roku 1924, v den jeho posvěcení, se na Skalce sešlo několikatisícové shromáždění, kterého se účastnil "celý národ". V 70. letech byl klášter s kaplí i jeskyně poničen vandaly. Dnes je kaple již znovu zrekonstruována a slouží se zde mše, pokračuje i obnova celého areálu kláštera..
Větší část legendy se věnuje sv. Svoradovi, poukazuje na jeho mučednictví, neobyčejné sebezapírání a trýznění těla. Když se tento muž uchýlil do poustevnické samoty, na posílení svého duchovního života, často zachovával půst. Kolem pasu si utáhl řetěz který nikdy nesundal, až mu časem vrostl do těla. Většinu času trávil prací a téměř nejedl ani neodpočíval. Sedával na dubové kládě obklopené ostrým rákosem. Když jeho tělo přemáhal spánek a naklonil se na jakoukoliv stranu, poranil jej ostrý rákos a Svorad procitl. Jednou v lese oslabený prací a přísným půstem omdlel. Naštěstí jej objevil mladík s andělskou tváří, naložil ho na vozík a odvezl jej do kláštera. Když Svorad umíral poslal mnichy pro opata, než však stihl přijel, Svorad již nežil. Benedikt se po smrti svého učitele rozhodl žít v půstu jako on. Odešel do jeskyně na Skalce u Trenčína. Žil tam tři roky, pak ale přišli zbojníci v domnění že má mnoho peněz, když však zjistili že žádné nemá, odvlekli ho k Váhu, tam jej zabili a hodili do řeky. Když jeho tělo po celý rok hledali, vídali sedávat na břehu řeky orla, jako by něco pozoroval. Začali na tom místě hledat a našli tělo Benedikta tak zachovalé, jako by zemřel teprve nedávno. Nedlouho poté roku 1083 byli Mučedník Benedikt i Svorad-Ondřej svatořečeni papežem Řehořem VII..