© Luděk Vláčil 07/2016
Skalka u Trenčína je nejstarší poutní místo Slovenska spojované s příchodem mnichů Svorada-Ondřeje a Benedikta. Skalka je tvořena dvěma areály, a to Velkou Skalkou a Malou Skalkou, které leží nedaleko obce Skalka nad Váhom. Oba leží vedle silnice a jsou od sebe vzdálené přibližně půl kilometru. Velká Skalka je zřícenina kláštera, který roku 1224 založil nitranský biskup Jakub I. rozšířením areálu kolem staršího kostela. Součástí kostela je areál menšího jeskynního komplexu, v němž měl žít na počátku 11. století poustevník Benedikt, který byl žákem sv. Andreja-Svorada. Mučedník Benedikt i Svorad-Ondřej byli svatořečeni roku 1083 papežem Řehořem VII. z podnětu uherského krále Ladislava I. V roce 1528 obsadilo klášter císařské vojsko a opevnilo jej. Největšího rozkvětu dosáhl klášter za jezuitů, kteří v roce 1667 začali s opravami. Po zrušení řádu v roce 1773 již ztrácí na významu a začíná chátrat. Záchrana… číst dále
Legenda vypráví o poustevnících Svoradovi-Ondřeji a Benediktovi. Napsal ji jejich současník Maur, biskup uherského Pětikostelí v polovině 11. století. Větší část legendy se věnuje sv. Svoradovi, poukazuje na jeho mučednictví, neobyčejné sebezapírání a trýznění těla. Když se tento muž uchýlil do poustevnické samoty, na posílení svého duchovního života, často zachovával půst. Kolem pasu si utáhl řetěz který nikdy nesundal, až mu časem vrostl do těla. Většinu času trávil prací a téměř nejedl ani neodpočíval. Sedával na dubové kládě obklopené ostrým rákosem. Když jeho tělo přemáhal spánek a naklonil se na jakoukoliv stranu, poranil jej ostrý rákos a Svorad procitl. Jednou v lese oslabený prací a přísným půstem omdlel. Naštěstí jej objevil mladík s andělskou tváří, naložil ho na vozík a odvezl jej do kláštera. Když Svorad umíral poslal mnichy pro opata, než však stihl přijel, Svorad již nežil. Benedikt se po smrti svého učitele rozhodl… číst dále
|
Přihlášení |
