
Malá vesnice Skviřín (německy Speierling) je místní částí města Bor, od něhož leží asi 3 km východně. Prochází jí silnice II/605 ze Stříbra do Tachova a má zastávku na železniční trati 186 ze Svojšína do Boru. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115. Ve 12. století byla knížecím majetkem. Patrně Děpolt III., který byl od roku 1213 správce Plzeňska, ji daroval Ratmírovi ze Skviřína připomínanému v letech 1224–1232 a považovanému za nejstaršího spolehlivě doloženého předka rodu pánů ze Švamberka. Nyní má ves asi 90 obyvatel.
Kostel sv. Petra a Pavla se nachází na mírné vyvýšenině ve východní části návsi.
Bývá uváděna doba mezi lety 1260–1270, ale je možné, že jej založil Ratmír ze Skviřína, předek rodu pánů ze Švamberka, již kolem roku 1230 jako součást komplexu dvorce. Roku 1384 proběhla gotická přestavba, ze které se dodnes dochoval krov nad presbytářem a lodí a v něm zazděné gotické okno. K barokní přestavbě došlo kolem roku 1700. Další velké úpravy proběhly až v 90. letech 20. století, kdy byla zvýšena kostelní věž a zároveň ke kostelu dostavěna sakristie. Nynější kostel je orientovaná obdélná stavba s neodděleným presbytářem a hranolovou věží se stanovou střechou před západním průčelím. V jižní stěně se dochoval románský půlkruhový portál. Interiér je zaklenut třemi poli křížové klenby. Vnitřní zařízení je raně barokní z doby kolem roku 1700, jen obraz sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři je pozdně barokní z doby kolem roku 1750. Z doby barokizace pocházejí sochy světců, kazatelna a řezba Piety na kruchtě. Varhany od neznámého autora jsou využívány k občasným koncertům. Kostel sv. Petra a Pavla ve Skviříně je filiální v římskokatolické farnosti Bor u Tachova bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je památkově chráněn včetně ohradní zdi bývalého hřbitova..