Přimda

V severní části Českého lesa, vysoko nad okolní krajinou, se zvedá mohutná zalesněná dominanta. Krajinnou výraznost rulové hory s protáhlým severojižním vrcholovým bradlem zvyšuje dodnes zřícenina hradu Přimdy, jemuž vděčí hora i městečko pod ním za své pojmenování. Přimda se řadí mezi historicky a stavebně nejvýznamnější hradní architektury v Čechách a málokterý hrad se může pochlubit obdobnou vysokou polohou (837 m nad mořem), umožňující výhled hluboko do západních Čech i na německou stranu. Hrad Přimda, stojící na rozvodí Labe a Dunaje, zaujímal strategicky klíčovou pozici na důležité obchodní cestě z Prahy a Plzně do Horní Falce a Norimberka. Byl též významnou středověkou celní stanicí a tyto skutečnosti ovlivnily výrazné dějiny hradu, který je patrně nejstarší zachovanou hradní stavbou v Čechách. Hrad stál také na česko-německém jazykovém pomezí; slovanský název Přimda (Przimda) je zachycen k r. 1126, německé pojmenování Pfraumberg se objevuje o něco později (1174). Dnes je přijímán názor, že oba názvy jsou odvozeny od jména říčky Pfreimd (die Pfriemme – husté křoví u vody), jejíž zdroj na západních svazích Přimdy se dnes nazývá Kateřinský potok (Profous). První zmínka o hradu Přimdě bývá obvykle (počínaje A. Sedláčkem) vztahována již k r. 1121, kdy zde podle slov kronikáře Kosmy „vystavěli nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdě, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále“. Kosma neuvádí název hradu a nejnovější literatura (např. V. Razím r. 2008) poměrně přesvědčivě ztotožnění tohoto hradu s Přimdou vyvrací. Přesto pro úplnost a také pro souvislost s následujícím dějem uveďme i vývovdy, kterými je ztotožnění s Přimdou odůvodňováno a vysvětlováno: Nejmenovaným zakladatelem měl být s největší pravděpodobnosti markrabě sousední severní marky Děpolt II. z Vohburgu, který přibližně v této době stavěl také první…  číst dále