
Kostnice z roku 1709 stojí před západním průčelím kostela sv. Mikuláše. Jedná se o jednoduchou čtvercovou stavbu s jehlancovou střechou, s dvojitou zdí (mezi stěnami se udržuje stálá vlhkost vzduchu). V kostnici jsou 4 pylony z lidských kostí, postavené do výšky 2,5 m, o základně 2x2 m, dále krucifix z 18. století. Kostnice je plochostropá, vyzdobena nápisy připomínající smrtelnost a pomíjivost života. V budově kostnice je přibližně 8 tisíc koster. Při archeologickém průzkumu (profesor Chrudoš Troníček) bylo zjištěno, že jsou zde nejen kosti mužů, ale i žen a dětí (pravděpodobně pozůstatky místních obyvatel, kteří také zemřeli při rozšíření cholery a tyfu).
Kostnice stojí u kostela sv. Mikuláše, postaveného r. 1245. Kostnice byla postavena v l. 1708–1709. Obsahuje mimořádně velkou sbírku kostí, jednu z největších v Evropě. Kostnice byla vybudována na popud tehdejšího polenského děkana Pavla Antonína Haberlandta, který byl správcem nížkovské farnosti, postavena stavitelem Václavem Klusáčkem. V letech 1740–1742 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, kam se přiváželi vojáci z různých bojišť – nejen císařští vojáci, ale také Sasové, Prusové, Bavoři, Francouzi. Po vypuknutí cholery a tyfu většina z nich zemřela. Těla byla ukládána do společných hrobů a do chodeb pod Nížkovem. Odhaduje se, že nížkovské podzemí ukrývá kosterní pozůstatky 50–60 tisíc vojáků různých národností. Jak dokládají kronikáři té doby, cesty byly doslova lemovány stovkami mrtvol. Do kostnice lidé převáželi alespoň lebky a kosti mrtvých, aby spočinuly na posvěceném místě.… číst dále
Podle pověsti poskládal kosti mrtvých v kostnici do 4 ozdobných hranic slepý mládenec.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.