© Luděk Vláčil 10/2018
Kostel je 31 m dlouhá a 20 m široká jednolodní stavba s polygonálním závěrem presbytáře, bočními kaplemi a představěnou věží. Závěr je zaklenutý lunetovou klenbou z počátku 16. století. V lodi jsou pruské klenby s meziklenebními pasy z 18. století. Fasády jsou hladké, členěné půlkruhově zakončenými okny. Na secesně upravené věži je nárožní bosáž sahající až pod korunní římsu, na které je polygonální nadstavba s nárožními věžičkami, pilastry a novorománskou arkádou. Na věži je zvoncovitá střecha zakončená křížem. Většina vnitřního vybavení pochází z 1. poloviny 20. století. Ze staršího inventáře se zachovaly pouze oltářní obrazy sv. Anny, Navštívení Panny Marie a sv. Antonína od A. Jandy z konce 19. století. Kazatelna a křtitelnice jsou klasicistní z konce 18. století. Ke kostelu přiléhá fara a tvoří s ním jednotný areál.
„Fara a kostel se zmiňují již v roce 1163“, píše o farnosti v Brodském Konštantín Palkovič. Tento údaj pochází od Ľudovíta Némethyho, který se odvolává na starší schematizmy. Žádný originální písemný doklad z té doby se bohužel nedochoval. Jisté je, že ve středověku existoval ve vsi gotický kostel a farnost, která patřila do šaštínského arcidiakonátu v arcidiecézi ostřihomské. Zřejmě kolem roku 1633 proběhla renesanční přestavba. V letech 1731-1750 byl kostel barokně přestavěn. Z původní stavby se zachovalo presbyterium a gotické okno, jehož zbytek je zazděný ve věži. Nová věž se začala budovat za rychtáře Jana Hladíka. Dokladem o tom je zápis v obecní knize, který zní „Roku 1762 Weza naša Brocsanska zacsatek mala ku wistavenyu… Roku 1777, Dne 12. Júly.“. Další úpravy kostela proběhly v 70. letech 19. století (uvádí se r. 1862 nebo 1866), kdy došlo k rozšíření stavby. V té době byl také zrušen hřbitov, který… číst dále
|
Přihlášení |
