Brodské

Záhořím procházely dvě důležité cesty, které nabyly většího významu v druhé třetiny 9. století, kdy se z nich staly spojnice centrálních sídlišť Velké Moravy. Tyto trasy příčně spojovala cesta z Brodského a koutů směřující přes Stráže k Senici. Kolem roku 1970 Konštantín Jakubec při amatérských výkopech na lokalitě údajně objevil hradiště obklopené příkopem a valy, mnoho střepů, uhlíky a lokalizoval vstupní bránu hradiště. Přibližně 300 m od hradiště se měla nacházet i rotunda, u níž vykopal 10 hrobů. Výše uvedené nálezy mají být uloženy v bratislavském muzeu. V roce 1976 zde byly při stavebních pracích porušeny kamenné základy několika objektů a nalezeny slovanské střepy. Toto osídlení bylo datováno do období 9.-10. století a lokalita byla určena jako hradisko (Bialeková 1989, s. 292-293). V roce 1989 byly z Veleše povrchovým průzkumem získány střepy ze 13.-14. století, což by mohlo svědčit i o mladším osídlení lokality. Nálezy pochází z poměrně velkého území o rozloze asi 3 ha. Vzhledem k umístění při řece Moravě, nedaleko od hradiska Břeclav-Pohansko, a k názvu obce odvozeného od slova brod, se dá uvažovat o strážní funkci hradiska. Mohlo snad střežit jižní přístupovou cestu k Pohansku. Tato lokalita bohužel nebyla dosud odborně a systematicky prozkoumána, proto je obtížné vyslovit jakékoliv další hypotézy. Hradisko se do regulace vodního toku řeky Moravy v 1. polovině 20. století původně nacházelo v jejím záhybu na pravém břehu. Dnes jej od Brodského odděluje zřejmě pozůstatek původního řečiště. Současný tok patrně prochází přes prostor hradiska a jeho část se tak může nacházet i na území Moravy..