
Velké Meziříčí (německy Groß Meseritsch) je město s dlouhou a dramatickou historií. První věrohodná písemná zmínka o městě je z roku 1281, kdy se uvádí Znata z Meziříčí. Turistům nabízí velké množství památek – je zde zámek, několik kostelů, relativně dobře zachovalá židovská čtvrť se dvěma dobře dochovanými synagogami. Město nabízí dvě muzea ale i příležitostí k dalšímu kulturnímu vyžití nebo ke sportování. Dopravně je výborně dostupné jak veřejnou dopravou (město obsluhuje řada autobusových linek, prochází jím železniční trať, ve městě funguje MHD) ale i individuální dopravou (leží na dálnici D1, silnice II. třídy město spojují například s Třebíčí, Křižanovem, Velkou Bíteší). Městem prochází červeně a modře značená turistická trasa, několik cyklistických tras a několik naučných stezek.
Palác má adresu Náměstí 77/1, 59401 Velké Meziříčí. Stojí na severozápasním okraji náměstí, tvoří nároží ulice Vrchovecká a Náměstí.
Je prolomeno třemi půlkruhovými oblouky loubí, které jsou v současnosti zazděné a opatřené výlohami. V mázhauzu má dochované podobné stavební prvky jako nedaleká radnice. Kamenné sloupy a klenbu lze vidět v prodejně..
Dům tvořil rozlehlý komplex, který zasahoval až do dnešní ulice Mlýnská. V zadním traktu býval mlýn na slad. Roku 1588 dům a mlýn koupil kupec Mikuláš Ecl zvaný Prokop. Areál byl pravděpodobně později majetkově rozdělen, mlýn v jeho severní části fungoval přes několik devastujících požárů až do druhé světové války. V Michkově domě poté byla nějakou dobu městská solnice. V 17. století měli v domě dílnu barvíři, kteří k sušení barvených pláten využívali rozlehlé půdy. Od 19. století až do současné doby přízemí domu slouží různým obchodům..