Opuštěná vesnice Slievemore. Západní konec vesnice.
© Pavel Semple 06/2022
Opuštěná vesnice se táhne v délce přibližně 1,5 km po jižním úpatí kopce Slievemore (671 m). Jednotlivé domy jsou delší osou orientované ve směru sever-jih, stojí proto ve svahu kopce na terasách. Zástavba je velmi úzká, drží se v nadmořské výšce okolo 70 m. Vesnice měla jedinou ulici, orientovanou ve směru východ-západ. Domy stály po obou stranách ulice. Dnešní nezpevněná vozovka odpovídá původní trase ulice pouze na západním konci vesnice. Dále k východu se nezpevněná vozovka stáčí ke hřbitovu Slievemore, zatímco ulice pokračovala výše ve svahu nad hřbitov. Nad hřbitovem byla křižovatka s jedinou silnicí, která vedla z vesnice do sousedního Keelu. Silnice dnes končí severovýchodně od hřbitova v prostoru bývalé křižovatky. Na mapě vytvářela vesnice se silnicí veliké písmeno T. Od křižovatky vesnice pokračovala dál na východ. Obě poloviny vesnice byly přibližně stejně dlouhé. Návštěvníci dnes vidí především její západní polovinu, východní polovina je méně… číst dále
Ostrov byl osídlen již v neolitu, z té doby se dochovaly pozůstatky megalitických hrobek. V blízkosti opuštěné vesnice byly nalezeny pozůstatky kruhových obydlí z doby bronzové. Z této doby pocházejí také některé nasucho kladené kamenné zdi, které dělily pole farmářů. Některé z těchto zdí byly využity i ve středověku. Ve střední části vesnice stál ve středověku kostel, dnes je zde hřbitov Slievemore. O zdejším osídlení se ale nedochovaly žádné písemné záznamy. Dnešní vesnice pochází z období 17. až 20. století. Jméno Slievemore dostala teprve v 19. století. Do té doby byla bezejmenná. Před velkým hladomorem v letech 1845-1852 zde lidé pěstovali brambory. Svědčí o tom dosud patrné pásy bramborových záhonů v okolních pastvinách. Hladomor způsobila bramborová plíseň v kombinaci s přílišnou závislostí chudého irského obyvatelstva na této plodině. Po roce 1852 se do vesnice nakrátko přistěhovalo více lidí… číst dále
|
Přihlášení |
