
Na západním pobřeží Irska je v hrabství Mayo ostrov Achill, který je v Irsku vyhlášen divokými přírodními scenériemi. V západním cípu ostrova se vypíná kopec Croaghaun (688 m). Ve východním svahu tohoto kopce havarovalo v roce 1950 letadlo Handley Page Halifax. Jsou zde stále k vidění všechny čtyři motory a několik dalších částí. Na místo havárie dojdeme z 2 km vzdálené vesnice Dooagh. Z vesnice se jde nejprve po silnici 1 km na západ a pak po východním svahu kopce přímo nahoru. Místo havárie vyznačuje veliký bíle natřený balvan, který je z vesnice ve svahu kopce dobře viditelný. Při cestě nahoru je třeba se vyhnout ledovcovému karu s jezerem Acorrymore. Kar bychom měli obejít zleva po jižním okraji.
Ostrov Achill je s Irskem spojen silničním mostem. Na ostrov jedou autobusy státního dopravce Bus Éireann linky 450 z Westportu. Do Westportu se dostaneme vlakem z Dublinu. Konečná zastávka autobusu je ve vesnici Dooagh. Auto můžeme zaparkovat ve vesnici nebo u jezera Acorrymore. Bíle natřený balvan je nad karem viditelný i od jezera. Kopec Croaghaun je podle Wikipedie nejvyšším pobřežním útesem Irska. Útes ale není celý kolmý, jde o kombinaci strmých svahů a kolmých stěn. Na vrchol je to z místa havárie 500 m.
Krátce sloužilo ve Skotsku na pobřežních hlídkových letech. Vzápětí bylo přemístěno do Belfastu, odkud provádělo meteorologické lety. 16. června 1950 v 09:00 vzlétlo z letiště Aldergrove v Belfastu. Letělo podél západního pobřeží Irska, kde provedlo měření. Za účelem snadného přeletu ze Severního Irska nad Atlantský oceán měla letadla RAF již od druhé světové války povolený přelet nad hrabstvím Donegal, které patří Irské republice (tzv. Donegalský koridor). Odpoledne se letadlo vracelo podél západního pobřeží Irska do Belfastu. Poslední radiokomunikace s posádkou proběhla okolo 16:00 nad pobřežními vodami irského hrabství Kerry. Letadlo letělo ve výšce 550 m, počasí se značně zhoršilo. Z poslední radiokomunikace je patrné, že posádka neznala svou přesnou pozici. Věřili, že jsou 238 km jižněji. Pobřeží Irska patrně vůbec neviděli. Okolo 16:30 ve výšce okolo 500 m narazili v husté mlze do východního svahu Croaghaunu. Při nárazu zemřelo všech osm členů posádky, pilot Ernest George Hopwood (Brit/Velšan z Cardiffu), druhý pilot Michael William Horsley (Brit z Londýna), rádio operátoři Bernard Francis McKenna (Ir z Navanu) a Cornelius Joseph Rogan (Ir z Larne), střelec Martin Gilmartin (Ir z Belfastu), navigátor Joseph Kevin Browne (Brit ze Salfordu), meteorolog James Charles Lister (Brit z Darlingtonu) a letový inženýr Harold Shaw (Brit z Yorkshiru). Lidé ve vesnici Dooagh náraz slyšeli, mysleli si ale, že šlo o hromobití. Jiní věřili, že se do moře zřítila část útesu Croaghaunu. Viditelnost byla velmi špatná. Farmář Martin Fadian využil okolo 19:00 krátkého zlepšení viditelnosti, aby se podíval na Croaghaun. Viděl tam veliký žlutý předmět. Místní rybáři se tou dobou vraceli z lovu a hlásili, že před nárazem slyšeli motory velikého letadla. Záchranná mise dosáhla trosky letadla ve 22:30. Okolo 00:30 bylo nalezeno pět těl posádky, zbývající tři těla byla nalezena po rozednění. V následujících letech byly trosky letadla rozebrány, na místě ale zůstaly všechny čtyři dvanáctiválcové hvězdicové motory Bristol Hercules. Dole v ledovcovém karu mohou být hliníkové úlomky trupu. Pohyb v ledovcovém karu ale není doporučen..