
Starší literatura uvádí, že tvrz zanikla beze stop. Až F. Kašička a B. Nechvátal ukázali, že se podstatné části tvrze dochovaly ve hmotě obytné budovy hospodářského dvora, tvořící jeho jihovýchodní nároží. Jedná se o přízemní, lichoběžné stavení o rozměrech 23×16–17 m. Obvodové zdi mají tloušťku až 110 cm. V klenutém sklepení se nachází do doby gotiky datovatelný portál a kamenná studna. Do nádvorního průčelí budovy byl druhotně osazen fragment gotického ostění. Na východním průčelí se dochoval původní 1,8 m silný opěrný pilíř. Objekt značně proměnily rozsáhlé novověké úpravy, takže bez podrobného stavebně historického průzkumu lze o podobě původní tvrze pouze spekulovat.
První zmínka o Lašovicích je z roku 1352. O 30 let později je uváděn vladyka Kuneš z Lašovic a po něm – v roce 1397 – Otík Rus z Lašovic. Za nich pravděpodobně tvrz ještě nestála, vybudovali ji až jejich potomci ve druhé polovině 15. století nebo v první třetině 16. století. První přímá zmínka o tvrzi pochází až z roku 1547, kdy ji Václav, poslední z rodu Lašovských z Lašovic, prodal Václavu z Nahorub. V roce 1604 tvrz prodává jeden z dalších vlastníků – Burian ze Zachrašťan – Janu Jiřímu ze Švamberka, který Lašovice připojil k orlickému panství. Tvrz ztratila funkci panského sídla, už v roce 1616 ji zemské desky nezmiňují. Tvrz byla poté začleněna do areálu hospodářského dvora. V květnu 1945 údajně přespal v budově bývalé tvrze sovětský maršál Malinovskij, který se následující den účastnil podpisu kapitulace německé armády v Čechách. V současné době je v soukromých rukou… číst dále