hrad Hausberk

Hausberg, Hradiště, Hrad, Waltershaus, Walterstift, Purgstal
Terénní zbytky strážního hradu. Prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů byl založen snad panovníkem ve 13. století. Hrádek na vrcholu skalnatého hřebene kontroloval horní tok Vltavy a přilehlou zemskou hranici. Dnes zarostlý, bez zbytku zdiva.
Hlavní obrázek místa
© Jiří Čížek 05/2016
Na úzkém skalnatém hřbetu je možné nalézt valy a příkopy malého stážního hrádku založeného pravděpodobně ve 13. století. Cesta na toto místo nevede žádná, nedaleko je Lipenská vodní nádrž. Nejlepší je vlakem do zastávky Pernek na Šumavě a dále asi 2 km severně.
28.5. 2002
turistické

V roce 2004 v létě ani památka po hradu. Vše náležitě zarostlé. A. Sedláček toho viděl před sto lety nejspíš více. Přicházíme-li od západu po hřebeni, můžeme tušit přístupovou cestu. Z vrcholu není žádný výhled. Obcházíme-li vrchol, je vše zarostlé, zapadané polámanými stromy. Přesto má místo svoji atmosféru. Není divu, že sem Hermann Schefczik umístil děj svého románu Goldenes Sterben. V roce 2005 na kraji lesa opět umístěny cedulky upozorňující na vojenský prostor, kam je vstup zakázán.

mystik, 7.1. 2006

popis

Na poměrně úzkém a skalnatém hřbetu kopce Hradiště se zachovala plošina o průměru cca 26 metrů, částečně zřejmě lemována valem. Přístup do hradu byl od západu, kde byl vykopán 5 metrů široký příkop. Podoba hradu není známa, obvyklá u těchto objektů byla v lepším případě zděná věž, plnící obytnou i obrannou funkci zároveň. Pravděpodobnější jsou však pouze dřevěné konstrukce. Hrad nebyl určen k bydlení, asi zde pouze dlouhodobě působila vojenská posádka.

Ivka (T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000), 3.12. 2011

historie

Nevelký strážní hrádek byl postaven na výrazném kopci Hradiště (940 m n. m.), ze kterého bylo možné kontrolovat dlouhý úsek horního toku Vltavy a hraničních svahů. Podle řídkých archeologických nálezů se tak stalo už ve 13. století a předpokládaným stavitelem je panovník. T. Durdík jej zařazuje mezi starší skupinu šumavských horských hrádků. Pokus F. Kubů ztotožnit Hausberk s hradem Waltershausen, který je znám z pramenů, neodpovídá dosud zjištěným skutečnostem. Podle této teorie byl hrad postaven po roce 1360 vyšehradským proboštem Dětřichem z Portic na obranu vsí náležejících původně ke klášteru ve Zlaté Koruně. Ty v roce 1395 získal klášter zpět a hrad měl poté zaniknout. Nelze však pominout, že veškerý archeologický materiál nalezený na lokalitě pochází již ze 13. století. Také vzdálenost hrádku od osídlení této teorii na věrohodnosti nepřidává.

Ivka (T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000; Dodatky 2, Libri, Praha 2004), 3.12. 2011

Další texty historie
pověsti

Poklad na hradě Hausberk

Na vrchu Hrad (Hausberg) blízko Perneku je ukryt poklad. Každoročně na Velký pátek, když želnavský farář čte před oltářem pašije, dá se z lůna hory odnést plno zlata i drahokamů. Jen se tam ve skále nesmí člověk dlouho omeškat. Sotva pašije doznějí, hora se zase na rok zavře. Jedna chudá žena chtěla si kdysi taky něco z toho pokladu odnést. Vydala se proto i se svou malou dceruškou k hoře, která se otevírala, zrovna když přicházely. Matka s dítětem vběhla do otvoru ve skále, posadila malou na hromadu zlata tam v jeskyni uvnitř a začala v horečném poblouznění plnit tašky poklady zářícími všude kolem. V Želnavě před oltářem kostela farář skončil čtení pašijí a hora se s rachotem zavírala. Žena ještě stačila vyběhnout, pro své tašky zapomněla ale na dítě tam v jeskyni. Vchod do skály zmizel beze stopy. Ta bohatá ubožačka teď slíbila dát své poklady tomu, kdo jí z hory přinese její děvčátko. Radili jí, aby počkala do…  číst dále

H.Kurz, 7.1. 2006

Jihočeský kraj,  Český Krumlov  (CK), Pernek

Místa v okolí

 vodní rozdělovač
 kostel sv. Markéty
 Knížecí stolec
 kostel sv. Anny
 rybářská bašta
 Stifterův obelisk
 Trojmezí
 Trojmezná
 kostel Jména Ježíš
 kaple Stini
 boží muka
 Třístoličník
 domy alpského typu
 kostel sv. Kateřiny
 Stožecká kaple
 kaple
 kostel sv. Kateřiny
 Volarské šance
 rechle
 chlebová pec
 Lenora
 Kuglvajt
Základní informace místa
ID místa: 501
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama