
Čertovo kopyto je vysoký skalní útvar, který své pojmenování dostal podle balvanu dokonale připomínající kopyto. Adjektivum „čertovo“ mu přidělila lidová slovesnost, která ve zdejším kraji "čertovsky" nadělovala vícekrát (Čertova stěna, Čertovy proudy). V bezprostředním okolí jsou další zajímavé žulové bloky, pro které se užívá také název Cikánský hrad. Německý nápis na jedné ze skal "Tecelin felsen Gruppe" připomíná ještě další pojmenování po vyšebrodském opatu Tecelínu Jakschovi. Je odtud pěkný pohled na hladinu Lipenského jezera a okolí (Přední Výtoň, Vítkův Hrádek). Poustevna je další zajímavé seskupení kamenů s malou průrvou, kde poustevník žil. Na balvanu se tyčí drobný železný křížek.
Na Uhlířském (dříve Cikánském) vrchu jižně od obce Loučovice se koncem 17. století utábořila skupina cikánů. Postupně se pro celý kraj stali pohromou, to potvrzuje i páter dr. Dominik Kaidl v knize Historie vyšebrodského kláštera. Byli mezi nimi lidé, kteří se z různých důvodů skrývali. Jedním z nich i Godoš, syn německého uprchlíka z Porýní. Ten vyrůstal v táboře společně s dcerou náčelníka Wolfa – Mandou. Oba se do sebe později zamilovali. Osudného dne 25. května 1715 byl cikánský tábor na povolení bechyňského krajského sekretáře Václava Antonína Netolického obklíčen vojskem. Při následné přestřelce přišlo o život 13 obyvatel tábora, raněna byla i Manda. Podařilo se jí vsak uniknout, stejně tak i Godošovi. Postupně se uzdravila a v květnu 1716 měli svatbu v kostelíku sv. Prokopa v Loučovicích. Živili se podomním prodejem krejčovských výrobků. Po čtyřech letech však Manda na následky zranění umřela. Godoš se vrátil… číst dále