
Vižňov (německy Wiesen) je vesnice při polské hranici, jedna ze šesti částí města Meziměstí. Leží 2 km severně od tohoto města na úpatí Javořích hor. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1255 a žije v ní asi 230 obyvatel. Jediným dopravním spojením z vesnice je autobusová linka do Meziměstí.
Dominantou vesnice je barokní kostel svaté Anny postavený již roku 1355 a přestavěný v letech 1723–1727 Kryštofem Dientzenhoferem. Socha Ukřižování neboli krucifix stojí na horním okraji vsi u domu čp. 321.
Jedná se o kvalitní práci pozdně barokního lidového sochařství. Přestože nemá doplňující sochařskou výzdobu, patří díky své bohaté a poměrně detailně velmi dobře propracované reliéfní výzdobě v kontextu pozdně barokních děl broumovského regionu k pracím spíže nadprůměrným. Mimo svou značnou umělecko-historickou hodnotu také výrazně oživuje kulturně historický akcent intravilánu obce. Celkem čtyřdílná socha zhotovená z místního pískovce spočívá na pískovcové desce, k níž vede pískovcový schod. Schůdek je zcela zarostlý v terénu. Deska má profilaci s jedním páskem, na čelní stěně desky je pásek zakončen rokajem. Spodní část sochy představuje malý kvádrový podstavec, vpředu předsazený a mírně konvexní. Na konvexní ploše je reliéf sv. Antonína ležícího v jeskyni s anděly na oblaku. Reliéf je špatně znatelný a poměrně zvětralý. Na čelně levé straně tohoto podstavce je autentické vročení 1781. Na podstavci je posazen pilíř půdorysně kopírující podstavec, mírně zúžený. Na čelní straně ve spodní části podstavce je v rokajové kartuši zcela nečitelný nápis. Nad kartuší je reliéf Tří mládenců v peci ohnivé. Nad tímto reliéfem je reliéf Božího beránka s křížem a kalichem, beránek sedí na oblaku, v pozadí kartuš znázorňující věčné světlo. Boční stěny pilíře zdobí výrazné voluty s růžovým květem. Na zadní stěně je v rokajové kartuši německý nápis s chronogramem. Z něho vyplývá, že sochu nechal postavit Josef Ringel z Vižňova. Na podstavci je posazen druhý pilíř s reliéfní výzdobou světců. U paty tohoto pilíře je rokajová kartuš, v níž je zasazen ocelový držák pro lampu. Na čelní stěně téměř po celé výšce pilíře je reliéf Panny Marie. Po stranách Panny Marie jsou menší reliéfy světců sv. Jana a sv. Máří Magdalény. Na bočních stěnách tohoto pilíře jsou reliéfy světců se špatně znatelnými atributy a na zadní straně reliéf dvou srdcí, jedno planoucí, jedno s křížem. Vrchní část sochy představuje kříž s Ukřižovaným. Kříž má dřík i ramena rovná a u paty je rozšířen podvalkem, na jehož čelní straně je reliéf lebky. Dílo je od roku 2006 zapsáno v seznamu kulturních památek ČR..