Celkový pohled od jihu
© Roman Řezáč 12/2007
Místo tvrze leží na severozápadním konci obce, u silnice směrem na Vydří. Nachází se na skalnatém nevysokém výběžku nad posledními domy, asi 150 m jihovýchodně od hráze rybníka Lásenička. Její skalnatý výběžek je na konci obce za domy dobře vidět, je v místech než silnice začne stoupat nad obec. Dá se k ní dostat buď polní cestou mezi domy (je na ní závora) nebo jít po silnici až za obec, tam se dát před rybníkem vpravo a obejít domy zadem.
Dnes je místo porostlé stromy a keři a špatně viditelné především v období vegetace.
TVRZ
Sama ostrožna vybíhá z ploché a směrem k obci se svažující náhorní planiny. Ke konci nad obcí se pak zvedá vyvýšeným skalnatým zakončením. To je jistě z menší části zvýrazněno množstvím sutin, které zůstaly ukryty pod povrchem a částečně je obnažily archeologické sondy z devadesátých let minulého století. ...Vyvýšený konec ostrožny orientace přibližně východ – západ má rozměry asi 70 x 15 m. Tento vyvýšený konec se směrem do boků zužuje a konce klesají. Proto se dá usuzovat, aniž by byly známy závěry výzkumu, že tvrz tvořilo protáhlé jádro, přibližně pětibokého, nepravidelného půdorysu, které nezabralo celou plochu vyvýšeného konce, ale jen jeho střed a po bocích snad vybíhalo ohrazení, které snad mohlo být v podobě nějakého vysunutého opevnění. Před jádrem se dá očekávat příkop, přibližně ve tvaru protáhlého půlkruhu, který by tvrz chránil od severu, proti stoupající planině. Do dnešní doby se však nedochoval. Projmutí před koncem výběžku však jeho existenci nepřímo potvrzuje a bez jeho existence si ani nelze středověkou tvrz v podobných terénních podmínkách, které stavebník zvolil, představit. Podle mého zjištění se však dá vysledovat náznak příkopu na západním konci výběžku, tedy na jeho protáhlém a klesajícím konci. To by mohlo potvrzovat domněnku, že boční výběžek byl ohrazený a nějak využitý k obraně nebo tudy mohla vést i přístupová cesta, neboť terén je zde nejschůdnější. Ochranu směrem na jih, tedy k řece Nežárce zajišťovalo přírodní, asi 8 m strmé skalnaté převýšení nad břehem řeky. Od ní byla tvrz však ještě vzdálena 50 m. Využití vody je však možné z opačné strany, kde byl již zmíněný, dnes zaniklý příkop. Vzhledem k množství drobných vodotečí, které se nacházejí v blízkosti tvrze na planině před ní, se dá i usuzovat, že příkop mohl být napájený vodou nebo jím nějaký potok protékal. Že je to oblast vlhká, potvrzuje nejen rybník Lásenička, který je od tvrze jen 150 m vzdálený a výškově ji převyšuje a další, novodobě založená menší jezírka, ale i vlhkomilné rostliny, které dnes rostou v místě předpokládaného příkopu. Tvrz byla patrně ve své konečné podobě kamenná, což potvrzují archeologické sondy, dosud dobře patrné. Nejsou mi zatím známé výsledky výzkumu, které pouze přinesly množství keramických i kovových předmětů a potvrdily existenci kamenné stavby, snad věžovitého charakteru a obvodové hradby.
Tvrz vnikla patrně v polovině 14. století, kdy zde vedla obchodní stezka do Českých Budějovic. Doloženo je vlastnictví tvrze Mikulášem Rothem z Lásenice v roce 1382 a v roce 1429 Menhartem z Hradce. ...Tvrz zanikla nejspíš v husitských válkách, což potvrzují archeologické nálezy – a bylo to požárem, nejspíš při jejím dobytí..
|
Přihlášení |
