kostel sv. Markéty

Kostel sjednocuje společná střecha lodi a presbytáře, oživená věží, ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká, krytá kupolí s lucernou. Průčelí je zakončeno trojúhelníkovým štítem. Fasády presbytáře, lodi, sakristie a přístavku jsou členěny rámovým členěním a zakončeny profilovanou korunní římsou. Na fasádách jsou kamenné raně barokní portály. Podobné portály a gotický dvouramenný portál jsou v presbytáři. Žebra klenby kněžiště jsou založena na kamenných konzolách. Žebra jsou upevněna růžicí s okvětními lístky uspořádanými do spirál. Strop lodi je zdoben raně barokní štukovou kartuší. Na stěnách a na stropě lodi je figurální a dekorativní novobarokní polychromie z první třetiny 20. století s bohatým ikonografickým zobrazením souvisejícím s mariánským kultem a obecně chápaným učením církve (Svatá rodina, Zvěstování Panny Marie, Korunovace Marie, Navštívení, Útěk do Egypta, obrazy evangelistů a světců a vyobrazení ze Starého a Nového zákona). Výjevy jsou malovány ve formě nástěnných maleb v rámech ve stropních lampách a medailonech. Dřevěná balustráda hudebního sboru je pokryta novobarokní polychromií s rostlinnými motivy. Vybavení kostela pochází převážně ze 17. a 18. století a zahrnuje: barokní a rokokové oltáře, kazatelnu, varhanní plášť a soubor plastik a olejomaleb. Hlavní oltář z doby kolem roku 1760 má nahoře obraz patronky kostela a uprostřed oltáře barokní Madonu. Boční oltáře jsou podobného stylu. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1620. Kazatelna s postavami evangelistů ve výklencích koše je z roku 1730. V presbytáři je plastika Madony z 15. století..

V 15. století byla k presbytáři přistavěna zděná věž. Z této původní gotické stavby se dochovala pouze věž a fragmenty zdí v presbytáři. Po založení Nové Łomnice v 16. století se ves začala nazývat Stará Łomnica, německy tedy Altlomnitz. Během reformace v polovině 16. století se obyvatelstvo hlásilo k luteránské víře a existují důkazy o protestantském kazateli pro Altlomnitz z roku 1558. Po bitvě na Bílé hoře a znovudobytí Kladského hrabství císařskými vojsky v roce 1622 byli protestantští faráři vyhnáni. Pro nedostatek katolických kněží samostatná farnost zanikla a kostel se stal filiálním. Od roku 1623 zde úřadoval Adam Sebastian Weiss, cisterciák z kláštera Heinrichau, který vytvořil první církevní záznamy pro Altlomnitz a Arnsdorf. V roce 1685 proběhla barokní přestavba kostela podle italského stavitele Jakoba Carove. V roce 1755 byla na žádost majitele panství hraběte von Herberstein z Gorzanówa znovu zřízena samostatná farnost. S obnovením farnosti souvisely úpravy kostela a výstavba dnešní budovy fary. V letech 1912-1932 byl interiér a balustrády hudebního kůru vyzdobeny malbami, odkazujícími na rané baroko..