© Luděk Vláčil 08/2023
Kostel sv. Markéty je orientovaný, jednolodní, s presbytářem na čtvercovém půdorysu, s obdélnou protáhlou lodí s věží a přístavkem u presbytáře. Kostel sjednocuje společná střecha lodi a presbytáře, oživená věží, ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká, krytá kupolí s lucernou. Průčelí je zakončeno trojúhelníkovým štítem. Fasády presbytáře, lodi, sakristie a přístavku jsou členěny rámovým členěním a zakončeny profilovanou korunní římsou. Na fasádách jsou kamenné raně barokní portály. Podobné portály a gotický dvouramenný portál jsou v presbytáři. Žebra klenby kněžiště jsou založena na kamenných konzolách. Žebra jsou upevněna růžicí s okvětními lístky uspořádanými do spirál. Strop lodi je zdoben raně barokní štukovou kartuší. Na stěnách a na stropě lodi je figurální a dekorativní novobarokní polychromie z první třetiny 20. století s bohatým ikonografickým zobrazením souvisejícím s mariánským… číst dále
Osada byla poprvé zmíněna jako „Lomnicz“ v roce 1316. Zdejší gotický zděný farní kostel svaté Markéty, se čtvercovým presbytářem a krátkou lodí, byl postaven kolem poloviny 14. století. V 15. století byla k presbytáři přistavěna zděná věž. Z této původní gotické stavby se dochovala pouze věž a fragmenty zdí v presbytáři. Po založení Nové Łomnice v 16. století se ves začala nazývat Stará Łomnica, německy tedy Altlomnitz. Během reformace v polovině 16. století se obyvatelstvo hlásilo k luteránské víře a existují důkazy o protestantském kazateli pro Altlomnitz z roku 1558. Po bitvě na Bílé hoře a znovudobytí Kladského hrabství císařskými vojsky v roce 1622 byli protestantští faráři vyhnáni. Pro nedostatek katolických kněží samostatná farnost zanikla a kostel se stal filiálním. Od roku 1623 zde úřadoval Adam Sebastian Weiss, cisterciák z kláštera Heinrichau, který vytvořil první církevní záznamy pro… číst dále
|
Přihlášení |
