Socha sv. Maří Magdaleny u jižní strany kostela
© Iva Spurná 24.2.2008
Kostel stojí v severní čtvrtině propojeného sledu žateckých náměstí (Svobody - Hošťálkovo - Žižkovo), proti vstupu do hrazeného města Kněžskou branou. Sem lze vyjet od okružní křižovatky silnice I/27 s místními komunikacemi pod pivovarem, parkování na Žižkově náměstí. Od obou místních nádraží vzdálen asi 800 m. Vzhledem k pokračujícím opravám interiéru nepřístupný.
Kostel je síňové trojlodí s dlouhým presbytářem o výšce a šířce hlavní lodi, orientovaným k východu. Zastřešení vytváří dojem pseudobasiliky. ...Západní průčelí proti trojlodí mírně užší (respektuje šířku románského kostela) vrcholí dvěma štíhlými hranolovými věžemi, jejichž spodní části dodnes obsahují kvádříkové zdi se skrytými románskými detaily. Na jihu se k němu připojuje osmiboká kaple sv. Jana Nepomuckého. Jižní stěna předsíně před hlavním portálem trojlodí novogotická, s trojúhelnými štíty. Východně od ní mohutná zvonice na soklu, obloženém pískovcovými kvádry. Všechny tři věže mají cibulové helmice s lucernami. Západní průčelí včetně věží, kaple sv. Jana Nepomuckého a horní patra zvonice mají barokní fasády se štukovými ornamenty, trojlodí a presbytář si zachovaly gotický vzhled s novogotickými úpravami. Vnitřek zaklenut křížovými klenbami s hruškově profilovanými žebry. Vnitřní zařízení převážně raně a vrcholně barokní, zčásti novogotické, v ostění západního portálu románský reliéf sv. Petra z poloviny 13. století..
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v ŽatciNové síňové trojlodí s dlouhým presbytářem nahradilo do konce 14. století původní stavbu, z níž byl ponechán upravený westwerk, k jižní stěně trojlodí byla přiložena dřevěná zvonice na mohutném kamenném soklu (zřejmě v 16. století). Do vzhledu stavby významně zasáhlo baroko: po roce 1702 bylo upraveno západní průčelí, 1724–8 vznikla jižně od západních věží centrální kaple sv. Jana Nepomuckého, po požáru 1738 byla postavena západní dvojice hranolových věží, vyrůstajících z někdejšího westwerku (1740) a v letech 1753–73 nahradila dřevěnou část zvonice masivní jižní věž (stavitel P. Losch). Požár 1840 poškodil klenbu a zničil helmice západních věží (obnoveny 1857). Velká oprava roku 1897 znamenala doplnění kostela o novogotické vstupní stěny jižní a severní předsíně, úpravu kleneb, oken a vnější omítky (novogotický vlys). Po roce 1945 kostel chátral, opravován postupně po roce 1990..
