Čachtice

Čachtice patří k místům, které mají nejen bohatou historii, ale nabízí i několik zajímavých míst a památek k vidění. V první řadě je to jistě jedna z nejmalebnějších a nejznámějších zřícenin v Trenčianském kraji, Čachtický hrad, který je vzdálený necelé dva kilometry a leží nad obcí Višňová. K dalším památkám patří mimo jiné vysokou zdí opevněný kostel a především tři zámky. Z nich dnes stojí jen Draškovičův, postavený v roce 1668, nyní je v něm muzeum. Z druhého zámku, zvaného Országhův, zůstala jen část zdi s oknem a zbytky dostavovaného opevnění kolem silnice naproti kostelu. Úplně zapomenutý zůstává dnes ten třetí, kterému se říká zámek Nádašdyovců nebo i lidově zámek Báthoryčky. A právě díky tomuto jménu získává na zajímavosti, přestože dnes se z něj zachovala jen jedna dlouhá zeď, pravděpodobně část vnějšího opevnění, částečně zarostlá vegetací, podél silnice do Višňové a pozůstatek bašty, která z ní vystupuje. Zbytek plochy je dnes zastavěný rodinnými domky. Koncem 19.století zde však ještě stály části zdí rozsáhlého zámku a jeho zázemí. Alžběta Báthoryová, známá spíše jako čachtická paní právě na tomto zámku, především tedy v jeho podzemí, spáchala část ze svých zločinů, pokud se zdržovala v Čachticích, za které byla později odsouzena k doživotnímu vězení na Čachtickém hradě. Za zmínku stojí určitě i manžel Alžběty, František Nádašdy, právě on získal zámek v roce 1602 a jeho majetek Alžběta spravovala, když byl jako hlavní velitel uherských vojsk stále na cestách. I on byl považován za surového a krutého, báli se ho i vlastní vojáci. Říká se, že tancoval po bitvě s mrtvými tureckými vojáky a s jejich hlavami si jen tak házel do vzduchu.

Zámek měl tvar písmene U, stál zhruba v místech, které dnes svírají dvě novodobé cesty. Díky popisu z roku 1645 máme celkem přesnou představu, jak zámek vypadal. Byl jednoposchoďový, měl strážní věž a v podzemí v té době vězení. Dále měl 46 místností, v areálu stály hospodářské budovy, stáje a např. lisovna vína a pět pivnic. Okolo zámku byla zahrada s labyrintem, ovocný sad a vinohrad.

Roku 1662 zámek vyhořel, po smrti Františka Nádašdyho II v roce 1671 se majitelé střídali a jako poslední se uvádí statkář Springer v 18.století, to už byl však neobyvatelný. Jeho zkázu pak dokonala novodobá zástavba.