Pozdně barokní zámek vznikl někdy v 2. pol. 18. stol. V 2. pol. 19. stol. jej od Ambrovců koupil šlechtický rod Sizzo-Noris, kterému patřil až do znárodnění po 2. světové válce. Koncem 60. let 20. stol. opraven. V současnosti využíván jako domov sociálních služeb pro mentálně postiženou mládež.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 09/2016
Zajímavý pozdně barokní kaštěl (slovensky kaštieľ [nesprávně však zámok] - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) s parkem se nachází na území části Adamovce, mezi zástavbou dříve samostatných dědiny Malé Bierovce a Adamovce, dnes místní části obce Adamovské Kochanovce (maď. Adamóckohanóc), v podhůří Bílých Karpat v okrese Trenčín na západním Slovensku. Celý zámek je obklopen 4,55 ha velkým přístupným anglickým parkem. Samotná budova zámku je však veřejnosti nepřístupná. Slouží totiž jako domov sociálních služeb pro mentálně postiženou mládež. Nedaleko obce se nachází několik velmi zajímavých veřejnosti přístupných míst, např. zřícenina pozdně románského opevněného kostela z 13. stol., monumentální zřícenina hradu Beckov a zachovalý rozlehlý hrad v Trenčíně.
Luděk Vláčil, 16.12. 2016
popis

Kaštěl je dvojpodlažní, trojkřídlá podsklepená budova na půdoryse písmene U, krytá sedlovou střechou s vikýři. Stavbě dominuje ústřední zvýšený rizalit s tympanonem a kupolovitou střechou, která je zakončena laternou. Fasády přízemí jsou členěny pásovou rustikou. Hlavní vstup je umístěn v ústředním křídle a další vchod ve východním křídle. Přízemí od poschodí odděluje průběžná kordonová římsa. Zámek má dvoutraktovou dispozici s okružními chodbami, zaklenutými valenými lunetovými klenbami. Místnosti mají korýtkové klenby a rovné stropy. Na poschodí ve středu interiéru je velká slavnostní síň. Zámek obklopuje anglický přírodně-krajinářský park, který dotváří prostředí aristokratického sídla.

Luděk Vláčil - zdroj: http://www.pamiatkynaslovensku.sk, http://www.adamovskekochanovce.sk a další, 16.12. 2016

historie

V roce 1358 se zmiňuje ves Nesete (Nežetice), z níž se později vyčlenil majetek Adama z Nežetic, čímž byl dán předpoklad ke vzniku vsi Adamovce. První známá písemná zmínka o vsi Adamovce pochází z roku 1402, kdy se uvádí pod názvem Adamfalva. V pozdějších záznamech se objevuje pod názvy Adamocz či Adamowcz, zatím co zprávy o Nežeticích se postupně vytrácejí. Vznik pozdně barokního zámku z 2. poloviny 18. století se připisuje Jozefu Ambróovi (1732–1775) a jeho druhé manželce Kristíně Majthényiové (1725–1804). V 2. polovině 19. století zámek od Ambrovců (Ambrovcov) koupila původně florentská rodina Sizzo-Noris. Zřejmě právě rodina Sizzo von Noris založila zdejší rozlehlý zámecký anglický park. Hrabě Christoph Sizzo von Noris (1856–1925), majitel zámku v Adamovcích a spolumajitel rodových statků v jižním Tyrolsku, se v roce 1881 oženil se Sibylou Semseyovou (1863–1917) a po její smrti si v roku 1918 vzal mladou komtesu Margitu rozenou…  číst dále

Luděk Vláčil -zdroj: 700 slovenských hradov, zámkov, kaštieľov, panských sídel a pevností-Ján Lacika, Ikar 2010, http://www.adamovskekochanovce.sk, ,http://www.pamiatkynaslovensku.sk, Monument-revue Konfiškácia kaštieľa v Adamovciach-Ľuboš Haršány 2015, 16.12. 2016

Půdorys místa

výřez
© zdroj: https://mapy.cz
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Slovensko, Trenčiansky,  Trenčín  ( TN, TC ),

Místa v okolí

 Zemianské Lieskové
 Kostolná
 městské opevnění
 Beckov
 Beckov
 Beckov
 Záblatie
 Beckov
 židovský hřbitov
 Beckov
 Beckov
 Zemianske Podhradie
 synagoga
 Trenčiansky hrad
 Rakoľuby
 Kočovce
 Lopeník
 Súča
 Rožňové Mitice
 Dubodiel
 Kľúčové
 Čachtice
 Čachtice
 kostel sv. Ladislava
 Čachtice
 čachtické podzemí
 Čachtice
 Čachtice
 Borčice
Základní informace místa
ID místa: 13090
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 16.12.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama