© Luděk Vláčil 09/2016
Obec Melčice-Lieskové se nachází na západním Slovensku v údolí středního Pováží v podhůří Bílých Karpat na pravém břehu Váhu mezi Trenčínem a Novým Mestem nad Váhom. Současná obec se skládá ze tří dříve samostatných částí: Melčic, Zemianskeho Lieskového a Malých Žabokrek. Mezi nejvýznamnější památky obce patří římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice a kaple Nejsvětější Trojice v Melčicích. Původně se na území dnešní obce nacházelo také několik menších šlechtických sídel. Dodnes se v původní podobě dochoval pouze barokně-klasicistní kaštěl (slovensky kaštieľ [nesprávně však zámok] - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) Silvayů v Zemianském Lieskovém. Další vcelku zachovalé sídlo stojí v bývalých Malých Žabokrekách. Jedná se o méně hodnotnou pozdně klasicistní stavbu. Vlastnili ji Žambokrétyové (Žambokrétyovci).
Kaštěl je nevelká obdélníková patrová stavba se středovým rizalitem na čelní i zadní fasádě členěna pásovou rustikou. Okna mají štukovou profilovanou šambránu a festón pod supraportovou římsou. ...K východní fasádě přiléhá novodobé architektonicky nehodnotné křídlo..
První písemná zmínka o Zemianském Lieskovém pochází z roku 1478, kdy se uvádí jako majetek rodiny Slopnianských. Od nich ji získal Osvald Rozvadský z Malých Stankovic, ale své díly zde měli i Žambokrétyovci, jejichž dědičným majetkem byla ves Malé Žabokreky. ...V těch dobách se Zemianské Lieskové uvádí jako Nemeslieszko nebo Leskowe nobilium. Později byl majetek rozdělen mezi množství šlechtických rodin. Koncem 16. století se o majetek dělili například Apponiovci, Madočániovci, Perényiovci a Sugoňovci. Jejich majetkové části přešly v roce 1751 na rod Silvayů (Silvayovcov). Právě s příchodem tohoto rodu a se sloučením majetku lze spojovat vznik honosnějšího sídla. Kaštěl (slovensky kaštieľ [nesprávně však zámok] - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) v Zemianském Lieskovém vznikl přestavbou starší zemanské kúrie (skromnější sídlo šlechty) zřejmě v 3. třetině 18. století. Na mříži hlavího vchodu je uvedena datace 1804, což může být dokončení přestavby. V 2. polovině 19. století byl majitelem Ján Silvay, který nechal zámek upravit. Zřejmě v té době vznikla na Salaši v Zemianském Lieskovém také rodová hrobka Silvayovců. Součástí zámku byl i rozsáhlý anglický park, táhnoucí se podél hlavní cesty do Melčic. Silvayovcům patřil zámek do poloviny 20. století. V období socialismu, kdy byl kaštěl s parkem využíván jako mateřská škola, obchod a sklad, značně zchátral. Na konci 20. století přešel do soukromého vlastnictví a došlo k jeho rekonstrukci do původní barokně-klasicistní podoby. Po dokončení obnovy v roce 1998 se v bývalém zámku usídlily první sestry římsko-katolického ženskému řádu františkánských sester (Sestry Františkánky Premenenia Pána). Klášter byl postupně přeměněn na Františkánské duchovní centrum..
|
Přihlášení |
