Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bošáci byl vybudován v letech 1729-1733 v pozdně barokním slohu. V r. 1776 byla dokončena fara. Dne 23. srpna 1789 byl kostel po klasicistní úpravě posvěcen nitranským biskupem Františkem Xaverem Fuchsem.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 07/2019
Západoslovenská obec Bošáca ( maďarsky Bosác), která má nyní asi 1400 obyvatel, leží v Trenčínském kraji v okrese Nové Město nad Váhom. Táhne se podél vedlejší silnice, která odbočuje z údolí Váhu k severozápadu a k hranici s ČR, kterou překračuje na území Březové u Uherského Brodu. Nejvýznamnější pamětihodností je římskokatolický barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící v jižní části obce. Kolem kostela, u kterého je také fara a hřbitov, prochází zelená turistická značka a cyklotrasa 8311. K dalším turistickým zajímavostem patří Muzea Bošácké doliny s pálenicí a malý skanzen s ukázkou původní lidové architektury a tradic.
Luděk Vláčil a Jiří Špaček - zdroj: bosaca.fara.sk a další, 11.8. 2019
popis

Kostel je jednolodní stavbou s trojbokým závěrem a představenou věží. Vnější zdivo je členěno lizénami. Věž kostela má helmovité zastřešení s nadstavenou lucernou (věžička na kopuli s osvětlovacími otvory). V lodi kostela jsou vsazeny pilíře, které vytvářejí kapličkové prostory. Strop má valenou klenbu s lunetami podobně jako prostor pod věží. Po stranách jsou vybudovány pavlače, tvořící chórový ochoz. Na severní straně kostela nad sakristií je oratoř. Hlavní oltář sloupovité architektury je tyrolská dřevořezba z r. 1928. Je bohatě zdobený a zlacený s barevnými plastikami. Uprostřed je výjev Nanebevzetí Panny Marie, po stranách pak sochy sv. Augustina a Mikuláše, na vrcholu pod korunkou Bůh-Otec. Původní oltář měl uprostřed olejomalbu a vedle sochy sv. Řehoře, Viléma, Anny a Alžběty, matky sv. Jana Křtitele. Ve svatyni je instalováno nové liturgické zařízení odpovídající duchu 2. vatikánského koncilu a následné…  číst dále

Jiří Špaček a Luděk Vláčil - zdroj: zdroj: bosaca.fara.sk a další, 11.8. 2019

historie

První známá písemná zmínka o vsi a pozdější obci pochází z roku 1380, kdy se vzpomíná pod názvem Bosach. Kdy zde byla postavena první sakrální stavba, není známo. Současný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bošáci byl vybudován v letech 1729-1733 v pozdně barokním slohu. Základní kámen kostela byl položen roku 1729. Stavba vznikla díky štědrosti Mikuláše Príleského, nitranského kanovníka († 6. 5. 1730). Kostel je farním až od 12. 12. 1778, kdy se tehdejší farář Štefan Terlanday přestěhoval do fary, dokončené roku 1776. Dne 23. srpna 1789 byl kostel po klasicistní úpravě posvěcen nitranským biskupem Františkem Xaverem Fuchsem. V roce 1906 vytvořil Jozef Hanula novou iluzívní barokizující stropní fresku lodi. Během I. světové války byly tři největší zvony, zhotovené v roce 1737, zabaveny pro vojenské účely. V roce 1928 byl zhotoven současný dřevěný hlavní oltář.

Luděk Vláčil a Jiří Špaček - zdroj: zdroj: bosaca.fara.s, http://www.region.nmnv.sk a další, 11.8. 2019

Slovensko, Trenčiansky,  Nové Mesto nad Váhom  ( NM ),

Místa v okolí

 Zemianske Podhradie
 městské opevnění
 Beckov
 Beckov
 Beckov
 Beckov
 Beckov
 Beckov
 Zemianské Lieskové
 židovský hřbitov
 Adamovce
 Rakoľuby
 Kočovce
 Kostolná
 Lopeník
 Čachtice
 Čachtice
 čachtické podzemí
 Čachtice
 Čachtice
 kostel sv. Ladislava
 Čachtice
 Strání
 Strání
 Záblatie
 rozhledna U Křížku
 synagoga
 Trenčiansky hrad
 Súča
Základní informace místa
ID místa: 14275
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 11.8.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama