Plešné jezero
© Vojta 07/2022
Plešné jezero je třetí největší jezero v ČR hned za Černým a Čertovým jezerem. Nachází se pod hraniční horou Plechý (Plöckenstein), západně od obce Nová Pec v 1. zóně Národního parku Šumava. Jezero má rozlohu 7,5 ha a maximální hloubka dosahuje 18 m. Nejsnadnější přístup k němu je po zelené turistické značce z obce Nová Pec (7 km). Jezero je přístupné celoročně.
Obec Nová Pec leží na obou březích Vltavy při horním konci vzdutí Lipenské vodní nádrže. Vede do ní vedlejší silnice odbočující k jihu v Želnavě ze silnice I/39, spojující Horní Planou a Volary. Nová Pec má také nádraží na železniční trati Český Krumlov-Černý Kříž.
Plešné jezero leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 m³. Morénová hráz je vysoká 30–40 m a kamenné moře sestupuje až 150 m pod jezero. ...Ledovcový kotel (kar) je zahlouben do severovýchodního svahu nejvyšší hory na české straně Šumavy Plechého (1378 m n. m.). Příkré závěrové stěny kotle s obnaženými skalami a suťovými proudy dosahují téměř k jeho vrcholu. Jezerní stěna je vysoká 260 m. O vyhloubení karu se postaral svahový ledovec, jeden z jedenácti, které na Šumavě existovaly v době čtvrtohor. Dosahoval šířky až 1 km a byl ze všech nejširší. Po jeho ústupu zbyla na okraji karu čelní moréna z mohutných balvanů, která vytvořila přirozenou hráz. V r. 1911 byla na hrázi postavena Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů. Po r. 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ke svým účelům. Pohraniční stráž svoji budovu roty opustila, poté byla v r. 1989 zbořena. Správa Národního parku provedla v roce 1999 opravu hráze a prostoru byl alespoň zčásti navrácen přírodní ráz. Nad severozápadním břehem jezera, vysoko na vrcholu boční skalní stěny karu, stojí Stifterův památník, ke kterému vede od jezera naučná stezka Duch pralesa. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. V letech 1789–1791 byla čelní moréna utěsněna a v souvislosti se stavbou Schwarzenberského kanálu byla na ní vybudována 2,5 m vysoká hráz, do které byla osazena stavidla umožňující regulovaný odtok z jezera pro umožnění plavení dříví ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Celkem bylo možné z jezera vypustit 177 tisíc m³ vody. V polovině 90. let 20. století došlo k neovladatelnému snížení hladiny v místě neodborně postaveného výpustního zařízení. Správa Národního parku Šumava zadala opravu hráze, při níž bylo provedeno v r. 1999 její zatěsnění injektáží betonem. Byl opraven odtok z jezera, aby nemohlo dojít k opětnému úniku vody z jezera. Pod výpustním zařízení zřídil Hydrobiologický ústav ČAV měrný profil, na kterém se automaticky zaznamenává odtok z jezera. Na hrázi je umístěna malá meteorologická stanice, která registruje podobné údaje jako ve třicátých letech. Na hladině jezera se vyskytují převážně zelené řasy a sinice. Plavuně zastupuje na českém území endemicky šídlatka ostnovýtrusá. Českým endemitem je i korýš skákavka..
|
Přihlášení |
