Zámek Nádašdyovců, lidově zámek Báthoryčky. V r. 1602 jej získal František Nádašdy, manžel A. Báthoryové. R.1662 vyhořel, jako poslední majitel se uvádí statkář Springer v 18.st., zámek už byl neobyvatelný. Zachovala se jen dlouhá zeď a pozůstatek bašty. Zbytek je zastavěn rodinnými domky.
Čachtice patří k místům, které mají nejen bohatou historii, ale nabízí i několik zajímavých míst a památek k vidění. V první řadě je to jistě jedna z nejmalebnějších a nejznámějších zřícenin v Trenčianském kraji, Čachtický hrad, který je vzdálený necelé dva kilometry a leží nad obcí Višňová. K dalším památkám patří mimo jiné vysokou zdí opevněný kostel a především tři zámky. Z nich dnes stojí jen Draškovičův, postavený v roce 1668, nyní je v něm muzeum. Z druhého zámku, zvaného Országhův, zůstala jen část zdi s oknem a zbytky dostavovaného opevnění kolem silnice naproti kostelu. Úplně zapomenutý zůstává dnes ten třetí, kterému se říká zámek Nádašdyovců nebo i lidově zámek Báthoryčky. A právě díky tomuto jménu získává na zajímavosti, přestože dnes se z něj zachovala jen jedna dlouhá zeď, pravděpodobně část vnějšího opevnění, částečně zarostlá vegetací, podél silnice do Višňové a pozůstatek bašty, která z ní vystupuje. Zbytek plochy je dnes zastavěný rodinnými domky. Koncem 19.století zde však ještě stály části zdí rozsáhlého zámku a jeho zázemí. Alžběta Báthoryová, známá spíše jako čachtická paní právě na tomto zámku, především tedy v jeho podzemí, spáchala část ze svých zločinů, pokud se zdržovala v Čachticích, za které byla později odsouzena k doživotnímu vězení na Čachtickém hradě. Za zmínku stojí určitě i manžel Alžběty, František Nádašdy, právě on získal zámek v roce 1602 a jeho majetek Alžběta spravovala, když byl jako hlavní velitel uherských vojsk stále na cestách. I on byl považován za surového a krutého, báli se ho i vlastní vojáci. Říká se, že tancoval po bitvě s mrtvými tureckými vojáky a s jejich hlavami si jen tak házel do vzduchu. Zámek měl tvar písmene U, stál zhruba v místech, které dnes svírají dvě novodobé cesty. Díky popisu z roku 1645 máme celkem přesnou představu, jak…
číst dáleRoman Řezáč, 7.4. 2005