Zachovalá část sídla
© Luděk Vláčil 07/2019
Obec Trenčianske Bohuslavice se nachází na západním Slovensku v Trenčianském kraji v okrese Nové Mesto nad Váhom. Nejvýznamnější stavbou obce je vzácná rokokově-klasicistní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, která je pozůstatkem zámku z 18. stol. Kaple slouží římskokatolické farnosti Bošáca a je přístupná v době konání bohoslužeb. Kolem kaple prochází modrá a zelená turistická stezka. Modrá vede od místního nádraží na Turecký vrch, zelená vychází rovněž z nádraží a vede kolem rozhledny Hájnica, zříceniny opevněného haluzického kostela, muzea Bošácké doliny, hradiště Hradišťá do obce Nová Bošáca.
Z původního zámku se dodnes dochovala levá část dvoupodlažní budovy s připojeným bočním křídlem krytým vysokou mansardovou střechou, ve kterém se nachází kaple. Do horního zámeckého patra se vstupovalo ze zaniklé části a tak není z kaple přístupné. ...Stavba má půdorys obdélníkového tvaru o vnějších rozměrech 13,8 x 24,5 metru. Všechny tři oltářní obrazy - Neposkvrněné početí Panny Marie, sv. František Assiský, sv. Antonín Paduánský, nástěnné malby a fresky zhotovil vídeňský mistr A. F. Maulbertsch sám, bez pomocníků. Rokokové oltáře jsou pravděpodobně dílem Ľudovíta Godeho, významného bratislavského sochaře a žáka slavného Rafaela Donnera. U oltáře sv. Antonína Paduánského je rokoková prosklená rakev s tělem mučedníka sv. Adeodáta. Rokoková je i kazatelna, na níž jsou zobrazeny reliéfy se scénami Ježíše Krista. Varhany pro kapli postavil v roce 1763 proslulý vídeňský varhanář Johann Hancke..
Ves a pozdější obec Trenčianske Bohuslavice se prvně vzpomíná v roce 1208 jako "villa Buczlai". Klasicistní kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) nechal v letech 1760-1763 postavit František Anton Erdödy, bývalý generál Marie Terezie. ...Střední část zámku byla jednopatrová a měla přízemní křídla, z nichž levé tvořila rokoková kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Základní kámen kaple byl položen 25. 5. 1762 a požehnán biskupem Adamem Erdődym. Konsekrována byla 08. 12. 1763 biskupem Antonem de Revay. Fresky i všechny tři oltářní obrazy namaloval známý vídeňský umělec Franz Anton Maulbertsch (1724–1796) a varhany postavené v roce 1763 jsou dílem vídeňského výrobce Johanna Hanckeho (1697-1766). Zámek obklopoval původně francouzský, později anglický park se skleníky, jezírkem, fontánami a altánky. Podle dobových záznamů se tu nacházelo přibližně 400 soch. Součástí areálu byly také další hospodářské budovy. Po smrti Františka Antona Erdödyho ztratili jeho dědicové o zámek zájem a zejména v 19. století často měnil majitele, což se podepsalo i na jeho stavu. Posledním majitelem byl zadlužený baron Fould-Springer, který neměl prostředky na opravu střechy nedávno vyhořelého zámku. Velká část zámku byla v roce 1905 rozebrána a rozprodána jako stavební materiál. Zámeckou kapli se však podařilo zachránit. O její záchranu se měl zasloužit Josef Hanula, který v té době maloval interiér farního kostela v nedaleké Bošáci. Přesvědčil totiž barona o umělecké hodnotě vnitřní rokokové výzdoby, která se v téměř nezměněné podobě dochovala dodnes. Podle farního záznamu se uvádí „...církevní obec s vděčností přijímá do daru od paní Marie Cecilie Fould-Springerové bohuslavickou kapli s těmi podmínkami, které jsou v darovací smlouvě uvedeny a navždy se zavazuje, že bude kapli v dobrém stavu udržovat...“. Od roku 1963 je kaple kulturní památkou. Poslední velké opravy proběhly v letech 1985-1986 a v roce 2011. V současnosti kaple slouží římskokatolické farnosti Bošáca a konají se zde nejen pravidelné bohoslužby, ale také koncerty..
|
Přihlášení |
