Zachovalá část sídla
© Luděk Vláčil 07/2019
Z původního zámku se dodnes dochovala levá část dvoupodlažní budovy s připojeným bočním křídlem krytým vysokou mansardovou střechou, ve kterém se nachází kaple. Do horního zámeckého patra se vstupovalo ze zaniklé části a tak není z kaple přístupné. Stavba má půdorys obdélníkového tvaru o vnějších rozměrech 13,8 x 24,5 metru. Všechny tři oltářní obrazy - Neposkvrněné početí Panny Marie, sv. František Assiský, sv. Antonín Paduánský, nástěnné malby a fresky zhotovil vídeňský mistr A. F. Maulbertsch sám, bez pomocníků. Rokokové oltáře jsou pravděpodobně dílem Ľudovíta Godeho, významného bratislavského sochaře a žáka slavného Rafaela Donnera. U oltáře sv. Antonína Paduánského je rokoková prosklená rakev s tělem mučedníka sv. Adeodáta. Rokoková je i kazatelna, na níž jsou zobrazeny reliéfy se scénami Ježíše Krista. Varhany pro kapli postavil v roce 1763 proslulý vídeňský varhanář Johann Hancke.
Ves a pozdější obec Trenčianske Bohuslavice se prvně vzpomíná v roce 1208 jako "villa Buczlai". Klasicistní kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) nechal v letech 1760-1763 postavit František Anton Erdödy, bývalý generál Marie Terezie. Střední část zámku byla jednopatrová a měla přízemní křídla, z nichž levé tvořila rokoková kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Základní kámen kaple byl položen 25. 5. 1762 a požehnán biskupem Adamem Erdődym. Konsekrována byla 08. 12. 1763 biskupem Antonem de Revay. Fresky i všechny tři oltářní obrazy namaloval známý vídeňský umělec Franz Anton Maulbertsch (1724–1796) a varhany postavené v roce 1763 jsou dílem vídeňského výrobce Johanna Hanckeho (1697-1766). Zámek obklopoval původně francouzský, později anglický park se skleníky, jezírkem, fontánami a altánky. Podle dobových záznamů se tu nacházelo přibližně 400 soch. Součástí… číst dále
|
Přihlášení |
