© Luděk Vláčil 07/2019
Nejstarší části hradu pocházejí z poloviny 13. století - dovnitř otevřená věž s portálem brány, část hradeb, menší věž ve vysunutém cípu hradeb. Nejstarší obytná budova stála asi v místě pozdějšího jižního paláce. V těch místech původní obvodovou hradbu nahradila brzy hradba nová, která vznikla snad současně s vysokou hranolovou hlavní věží (kolem r. 1300) a věžovitým severním palácem. Tento palác později splynul s gotickým palácem, postaveným při severní hradbě (po radikálních přestavbách zachována jen část zdiva a dispozice). Zřejmě v 15. století bylo postaveno předbrání s novou branskou věží. Východní zeď předbrání byla od základu přestavěna v období renesance, kdy byla opatřena tarasem pro děla. Starší jednoduchou ohradu nahradila zřejmě v 1. třetině 16. století hradba s několika pětibokými baštami, která má dvě řady střílen pro ručnice. Na mírnějším severním svahu (ostatní svahy jsou prudké) jsou terénní stupně, na… číst dále
Zřícenina hradu Tematín leží v nitru pohoří Považský Inovec, přibližně 4 km od obce Hrádok. Původně královský hrad byl správním centrem velkého panství. Patrně nahradil raně středověkou opevněnou lokalitu na kopci Hradiště (hrad Bana) východně od obce Hrádok. Vrch Hradiště leží na začátku doliny, přes kterou vedla cesta z Pováží na Ponitří. Hrad Tematín byl postaven patrně bezprostředně po mongolském vpádu do Uherska roku 1242. V písemných pramenech se prvně připomíná roku 1270 v souvislosti s pokusem o dobytí hradu Bélou IV., který byl odražen tehdejším lenním držitelem hradu, županem Michalem z rodu Rosd. Michal byl blízkým společníkem Bélova nejstaršího syna a budoucího panovníka Štěpána V. Mezi historiky (J. Lukačka) se objevil i názor, že župan Michal hrad založil, pokud fundátory nebyli Hunt-Poznanovci z Bíně. Od konce 13. století byl hrad součástí dominia Matúše Čáka Trenčanského, a to až do jeho smrti r. 1321. Poté se stal… číst dále
Pověst souvisí s Mikulášem Bercsényim, posledním hradním pánem. Když byl hrad obležen císařským vojskem, Mikuláš utekl horskými cestami do bezpečí. Na svém útěku se zastavil v hájovně a na dobu svojí nepřítomnosti svěřil hrad hajnému Jankovi Sekerovi. Ten zodpovědně spěchal k hořícímu hradu i se svým psem, a zabil řadu dobyvatelů, než sám přišel o život. Dobyvatelé podle pověsti rabovali hrad dlouho do noci, vyrušit se nedali ani přízrakem hajného, který jim z hradeb hrozil. Hajného hradní pán z jeho služby nikdy neodvolal, a tak prý dodnes noc co noc se svým psem obchází po hradě, který mu byl svěřen.
|
Přihlášení |
