© Luděk Vláčil 07/2017
Slovenská obec Blatnica se nachází v krásné krajině Turčianské kotliny v podhůří Velké Fatry asi 17 km jižně od Martina. Na území Blatnice je několik zajímavých památek. K těm nejvýznamnějším patří zřícenina blatnického hradu. Přímo v obci jsou dvě vedle sebe stojící šlechtická sídla: Prónaiovská přízemní kúria (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}) někdy též uváděná jako kaštěl (honosnější šlechtické sídlo {zámek}) a mladší dvoupodlažní kaštěl. V okolí obce je i několik archeologických lokalit jako výšiné hradiště a jeskyně, v níž byly nalezeny stopy působení pravěkých lovců. V obci bylo nalezeno mnoho významných nálezů jako například tzv. Blatnický meč z 8.-9. století.
Kaštěl je bloková dvoupodlažní dvoukřídlá stavba na půdorysu písmene L krytá mansardovou střechou. Fasády stavby jsou poměrně strohé, portál s kamennou šambránou dekoruje supraporta s vytočenou římsou. ...V portálu jsou barokní dveře. Okna mají také kamenné šambrány, v přízemí jednoduché, v patře doplněné o nadokenní římsu. Středovou část čelní fasády zvýrazňují půlkruhové nadokenními římsy. Místnosti jsou zaklenuté valenou klenbou s výsečemi a chodby korýtkovou klenbou..
Vesnice Blatnica je vzpomínána od poloviny 13. století. Koncem století byl nedaleko vybudován stejnojmenný hrad strážící důležitou obchodní cestu, později nazývanou Magna via. ...Osud vsi byl spjat s blatnickým panstvím a hradem, které až do roku 1539, kdy jej získaly Révaiové (slovensky Révaiovci, maďarsky Révay), často měnilo své majitele. Kolem poloviny 17. století se do vsi dostala rodina Prónaiů (slovensky Prónaiovcov, Prónayovcov, maďarsky Prónay) z řad nižší šlechty, která byla v hospodářských službách Révaiů, od nichž zde získala polnosti. Prónaiové si v Blatnici časem postavili také obdélníkovou přízemní kúrii (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}). Krátce poté sí Prónaiové postavili jednoduchý obdélný renesanční zámek. V 18. století majetek i postavení blatnické větve rodu vzrostlo a Prónáiové se později píší s predikátem "z Pravna a Blatnice" (von Tóth-Próna und Blatnicza, Tótprónai és blatnicai). S rostoucím majetkem si rodina mohla dovolit starší sídlo přestavět a rozšířit o kratší čtvercové křídlo.. Zřejmě v 2. polovině 18. století si Prónaiové nedaleko kašťieľa nechali postavit (patrně na základech starší stavby z 16. století přízemní barokně-klasicistní kúrii. Část rodiny tak obývala kúrii a část kaštieľ. Po roce 1945 majetek přešel do vlastnictví státu a bývalý kaštěl byl upraven na více bytových jednotek. V 80. letech uvažovalo Ústředí lidové umělecké výroby, v jejíž správě je objekt i pozemek dodnes, o vzniku expozice. V té době začala i rekonstrukce, jejíž realizace se však doposud nezdařila. V současnosti (2018) je kaštěl nabízen k prodeji..
|
Přihlášení |
