
Nový zámok je spolu s Kalvárií na druhé straně města nejvyšší dominantou města Banské Štiavnice ležící na středním Slovensku. I když je tento krásný a zajímavý objekt nazýván "zámok" nejdná se o pohodlné šlechtické sídlo. Slovem zámok se totiž na Slovensku, pouze pokud se jedná o stavbu stojící na Slovensku, označuje zachovalí a upravený hrad užívaný až do nedávna. V současnosti je sídlem Slovenského bánského múzea. Expozice věnovaná období tureckých válek je pro veřejnost přístupná v návštěvních hodinách. K nejzajímavějším exponátům patří sedmihlavňové dělo z 16. stol., hradní pušky, zápalné smolné palice, plastiky vojáků v životní velikosti a další. Část expozice je věnována také hasičské historii. Nejvyšší patro slouží i jako turistická vyhlídková plošina. Přímo před budovou se nachází parkoviště, k němuž vede asfaltová silnice. Historická část města Banská Štiavnica s množstvím hodnotných památek je zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Město patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším na Slovensku.
Pevnostní charakter stavby umocňuje masivní půlkruhový vstup v prvním poschodí a střílny umístěné po celé ploše stavby, do níž se vstupuje vchodem nad úrovní terénu v prvním patře..
Nový zámok (nazývaný též Panenský, podle kopce Dívčí vrch [Frauenberg], na kterém je postaven, nesprávně hrad, protože právě po jeho vzniku dostal starší objekt na rozlišení název Starý zámok). Tato atypická fortifikační stavba na Frauenbergském kopci postavená zřejmě na místě staršího gotického kostela Panny Marie v letech 1564-1571 sloužila jako protiturecká strážní věž a byla jedním z článků signalizační soustavy na středním Slovensku tzv. vartovkovek. Na rozdíl od nich však byla mohutnější a sama osobě opevněná. Původně měla hranolová stavba pouze dvě nárožní dělové bašty na protilehlých nárožích a byla nižší. Další dvě bašty byly přistavěny v polovině 17. století. Po skončení tureckých válek pevnost sloužila jako sklad střelného prachu pro důlní účely. V přízemí vznikl pohodlnější vstup, který nahradil původní v prvním patře. Okolo bylo až do roku 1848 rozmístěno 21 děl. Stavba sloužila i jako hodinová věž „živé hodiny", když se troubilo každou čtvrthodinu a každou hodinu se bilo na zvon. Později zde sídlila protipožární hlídka. Po dokončení úprav pro muzejní účely byl Nový zámok v roce 1971 zpřístupněn veřejnosti..