archeologický areál Korazim

Národní park obsahuje pozůstatky vesnice Korazim, postavené v období Talmudu, v třetím až pátém století n. l. Vznikla jako součást sídelního obydlí v židovské Galileji. Uprostřed vesnice stojí pozůstatky synagogy postavené z čediče. Synagoga ve své době sloužila pro židovský život. Starověký Korazim má velký význam pro Židy, křesťany i muslimy. Na základě nálezů mincí a keramiky byly navrženy dvě fáze osídlení. Město bylo částečně zničeno ve 4. století, pravděpodobně v důsledku zemětřesení. Na místě se následně vyvinula osada Khirbat Karraza. Během osmanské kontroly byla Khirbat Karraza osídlena kmenem Bedouin a vesnice obsahovala svatyni pro místního muslimského světce. Hlavní osídlení se datuje do 3. a 4. století. Většina nalezených struktur byla vyrobena z čediče, černé sopečné horniny nalezené v místě. Ruiny města se rozprostírají na ploše 100.000 m2 rozdělené na pět samostatných čtvrtí se synagogou uprostřed. V blízkosti se nachází rituální lázeň, mikve, obklopená veřejnými a obytnými budovami. Olivové mlýnské kameny používající se při výrobě olivového oleje naznačují, že se na olivy spoléhali i v těchto dávných dobách z hospodářských důvodů, stejně jako řada dalších vesnic ve starověké Galileji. Jediná dnes viditelná synagoga byla postavena na konci 3. století, zničena ve 4. století a přestavěna v 6. století. Velká působivá synagoga, která byla postavena z čedičových kamenů a zdobena židovskými motivy, je nejvýraznější z dochovaných staveb. V roce 1926 archeologové objevili „Mojžíšovo křeslo“ vytesané z čedičového bloku. Podle Nového zákona zde seděl čtenář Tóry. Neobvyklým rysem starověké synagogy je přítomnost trojrozměrné plastiky. Některé, o nichž se předpokládá, že byly původně jasně malované, obsahují obrazy výroby vína, zvířat, medúzy, ozbrojeného vojáka a orla..