
Původní výšinný kamenný hrad byl typem dvojdílného hradu se zděným kamenným opevněním. Hrad se rozkládal po okrajích táhlého vrcholového hřebene s dvojicí vrcholů. Na nejvyšším, západním vrcholu se rozkládal tzv. horní hrad s přiléhajícím opevněním. Horní hrad měl podobu obdélné věžovité stavby, v přízemí trojprostorové, kterou chránil systém šíjového příkopu a zděných hradeb od klesajícího terénu směrem na východ, k tzv. dolnímu hradu. V blízkosti horního hradu se jistě nacházely i budovy stráží a hospodářské objekty.Z horního hradu se do dnešních dnů zachovalo jen nepatrné travou zarůstající torzo základových zdí věžovité stavby a nenápadný úsek hradby na severovýchod od věže. Mírně klesající táhlý hřeben směrem k nižšímu vrcholu s tzv. dolním hradem, byl v několika místech přeťat příčnými šíjovými příkopy. Dolní hrad je stavbou novější. Vyvinul se z původní předsunuté strážní věže na skalnatém vrcholku, odděleného od… číst dále
Strategickou polohu v takřka tisícimetrové výšce využilo již v 11. až 12. století výšinné sídliště, ze kterého bylo možno dokonale alespoň vizuálně kontrolovat významné obchodní cesty z jihu (Nitrianska) přes Turiec do Polska. Výstavbu hradu na místě staršího sídliště inicioval přívrženec krále Bély IV., Ondřej z rodu Hunt-Poznanovců, a to patrně někdy v době tatarského vpádu v letech 1241–42. Písemně je hrad poprvé jmenován v roce 1243 jako hrad „Turuch“. Ondřej hrad vystavěl s velkým úsilím, což ostatně sám král ocenil při ochraně obyvatelstva a obraně království. Jelikož hrad zabíral poměrně rozlehlou plochu, našlo za jeho hradbami v době útoku ochranu poměrně velké množství lidí. Význam hradu po celé 13. a 14. století byl především v uplatňování královské moci v oblasti Turiece. V této době na hradě sídlil oficiál Turčianského komitátu, jež byl zodpovědný zvolenskému županovi. S významem hradu souvisel… číst dále