© Luděk Vláčil 07/2017
Obec Blatnica se nachází na Slovensku v krásné krajině Turčianské kotliny v podhůří Velké Fatry asi 17 km jižně od Martina. Na území Blatnice je několik zajímavých památek. K těm nejvýznamnějším patří zřícenina blatnického hradu, přímo v obci jsou dvě vedle sebe stojící šlechtická sídla rodu Prónaiů, přízemní kúria (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}) někdy též uváděná jako kaštěl (honosnější šlechtické sídlo) a mladší dvoupodlažní kaštěl. Prónaiovská kúria je se svým krásným kruhovým portikem s kopulí a hospodářskou přístavbou ojedinělá. V okolí obce je i několik archeologických lokalit jako výšinné hradiště a jeskyně, v níž byly nalezeny stopy působení pravěkých lovců. V obci bylo nalezeno mnoho významných nálezů jako například tzv. Blatnický meč z 8.-9. století.
Ves Blatnica se připomíná od poloviny 13. století. Koncem století byl nedaleko vybudován stejnojmenný hrad strážící důležitou obchodní cestu později nazývanou Magna via. ...Osud vsi byl spjat s blatnickým panstvím a hradem, které až do roku 1539, kdy jej získaly Révaiové (slovensky Révaiovci, maďarsky Révay), často měnilo majitele. Na konci 17. století se do vsi dostal rod Prónaiů (slovensky Prónaiovcov, Prónayovcov, maďarsky Prónay) z řad nižší šlechty, který byl v hospodářských službách Révaiů, od nichž zde získal polnosti. Prónaiové si zde časem (zřejmě počátkem 18. stol.) postavila také obdélníkovou přízemní kúrii (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}). V 18. století majetek i postavení blatnické větve rodu vzrostlo a Prónáiové se později píší s predikátem "z Pravna a Blatnice" (von Tóth-Próna und Blatnicza, Tótprónai és blatnicai). Do barokně-klasicistní podoby nechali Prónaiové své sídlo přestavět kolem roku 1785. Dominantním a ojedinělým architektonickým prvkem kúrie (někdy se uvádí i jako kaštěl, což souvisí se vzestupem rodu), kryté mansardovou střechou, je portikus v pozdně barokním stylu s kupolí nesený šesti sloupy zakončenými kompozitními hlavicemi. Většinou se uvádí, že portikus vznikl v roce 1785, ale podle některých zdrojů vznikl později. Co nese latinský nápis nad vchodem, se v současnosti kvůli současné nepřístupnosti nedá spolehlivě ověřit. Na viditelné části nápisu není žádné jméno ani datace. Někdy v 19. století byla k západní straně kúrie připojena bránou vedlejší hospodářská budova z konce 18. století se dvěma arkádami v průčelí. V polovině 20. století přešel majetek do vlastnictví státu. Později kúrie sloužila účelům etnografického muzea Martin s expozicí věnovanou životu a tvorbě fotografa, filmaře a etnografa Karola Plicku, která byla pro veřejnost zpřístupněna 13. srpna roku 1988. Tato expozice zde nebyla umístěna náhodně, neboť v Blatnici byl v roce 1921 natočen první slovenský celovečerní hraný film Jánošik, který režíroval zdejší rodák Jaroslav Siakeľ. Ve filmu se objevuje i kúria. Od roku 2015 je muzeum z technických důvodů dočasně uzavřeno..
|
Přihlášení |
