Chrám Ježíše Krista Pantokratora postaven na přelomu 13. a 14. stol. Má nejzdobnější exteriér a obdélníkový půdorys. Na východní straně tři malé a bohatě profilované apsidy. Ve středu lodě čtyři podpůrné sloupy. Do zvonice vede kamenné schodiště. Nejvíce zdobená část na východní straně s apsidami.
Hlavní obrázek místa
Chrám Ježíše Krista Pantokratora neboli Všemohoucího v Bulharském Nesebaru
© Pavel Vítek 07/2016
Graficke pismenko Nesebar je starobylé bulharské město a jedno z hlavních turistických letovisek na pobřeží Černého moře. Leží 30 km severovýchodně od Burgasu a 90 km jižně od Varny. Městu se přezdívá "Perla Černého moře". Jeho původní název byl Manebria, ze kterého vznikl dnešní Nesebar, jenž se oficiálně používá od roku 1934. Od roku 1983 je Nesebar součástí světového dědictví UNESCO. Původní město bylo v 5. století př. n. l. založeno Řeky. Historicky se jedná o možná nejstarší dochované trvale obydlené sídlo v dnešním Bulharsku. Chrám Krista Pantokratora najdeme v centru poloostrova Starého Nesebaru.
Pavel Vítek, 9.12. 2019

    historie

    Nesebarský chrám Ježíše Krista Pantokratora neboli Všemohoucího byl postaven na přelomu 13. a 14. století. Často se však hovoří až o polovině 14. století za vlády bulharského cara Ivana Alexandra. Jedná se o chrám s nejzdobnějším exteriérem a který údajně patří mezi deset nejlépe dochovaných středověkých chrámů v celém Bulharsku. Chrám Krista Pantokratora je součástí Seznamu světového dědictví UNESCO. Od roku 1927 je pod ochranou státu a v roce

    Pavel Vítek – zdroj: https://www.turistika.cz, 9.12. 2019

    popis

    Chrám má přibližně obdélníkový půdorys, je 16 metrů dlouhý, téměř 7 m široký a má dva hlavní vchody, jižní a západní. Další vchody jsou i na straně severní i západní. Síla jeho zdí je asi 0,8 m. Na východní straně pak můžeme obdivovat tři malé a bohatě profilované apsidy, které se prolínají tak, že tvoří jakoby jeden souvislý celek. Ve středu lodě se nacházejí čtyři podpůrné sloupy a do zvonice vede kamenné schodiště. Zvonice byla původně

    Pavel Vítek – zdroj: https://www.turistika.cz, 9.12. 2019
    sakrální památky
    kostel, chrám
    zachovalý
    volně přístupno
    Bulharsko