
Jádro hradu zaujímá vrchol strmé vápencové skály nad Dunajem. Ta je součástí klesajícího skalního hřbetu v severním levobřežním svahu údolí. Hrad má tři části, hradní jádro na vrcholu skály, horní předhradí v jižním svahu pod jádrem a dolní předhradí na skalní plošině jihozápadně od hradu. Na opevnění dolního předhradí navazuje dvojice hradeb městského opevnění. Hradby stoupají strmě vzhůru od města ke hradu od jihu a západu. Hrad tak tvořil s městem jednotný obranný celek, podobně jako například Hainburg an der Donau. Jádro hradu má překvapivě pravidelný téměř čtvercový půdorys o rozměrech 23 x 28 m. Vrcholová skála byla upravena do tvaru obdélného suku se svislými stěnami. Stála na ní hranolová věž o rozměrech 9,5 x 11 m, zničená v roce 1231. Pod skalním sukem vznikly po otesání skály úzké terasy, na nichž byla postavena palácová křídla. Na západní straně byl velký sál o rozměrech 24 x 8 m. Na jižní straně skalního suku zbyl prostor pro… číst dále
Hrad Dürnstein založil některý z členů rodu Kuenringů někdy v průběhu 12. století. Po smrti Hadmara I. v roce 1138 přešlo panství do rukou jeho příbuzného Albera III. z Kuenringu. Přídomek z Dürnsteinu se objevuje poprvé v roce 1157. Alberův syn Hadmar II. z Kuenringu byl rakouským vévodou Leopoldem V. (1177-1194) pověřen vězněním anglického krále Richarda I. Lví srdce (1189-1199). Král se vracel přes Rakouské vévodství z třetí křížové výpravy. V prosinci 1192 byl vévodou zatčen u Vídně a do března 1193 vězněn na Dürnsteinu a dalších místech. V souvislosti s touto událostí je hrad poprvé písemně doložen v roce 1192. Svou odměnu z králova výkupného mohli Kuenringové využít k přestavbě hradu. V roce 1231 se Kuenringové zúčastnili vzpoury proti rakouskému vévodovi Frederikovi II. (1230-1246). Vévodovo vojsko dobylo Dürnstein a zničilo hlavní věž. V roce 1296 se musel Leuthold I. Kuenring… číst dále