
Obec Rakovo leží na severozápadním Slovensku v Turčianské kotlině, obklopené pohořími Malé a Velké Fatry. Obcí protéká řeka Turiec a Blatnický potok. Nejvýznamnější památkou obce je nedávno opravená barokně-klasicistní kúria (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}) z 18. stol. Objekt je v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupný. Na západní straně obce, na okraji parku, stávala ještě kúria Rakovských, která však byla zbořena v 90. letech 20. století. Z rodu Rakovských pochází i několik významných rodáků obce, Martin Rakovský (asi 1535-1579), Matej Rakovský (1537-1562) a Mikuláš Rakovský (?-1586)
Místnosti interiéru jsou zaklenuty pruskými a zrcadlovými klenbami. Nad vstupním portálem se nachází kamenná deska s erby Benických a Mariássyů [Mariášiů]. Pod nimi je nápis DEUS OPTIMUS ET HOCONUS SUPERARE IUVIT WOLFGANGO BENICZKY DE EADEM CLARE MARIASSI DE MARKUS FALVA ANNO DNI 1763..
Nedlouho poté dostal část majetku i Matej z Malého Jasanu. Později bylo Rakovo rozděleno mezi více zemanských rodin a některé si zde nechali vybudovat sídlo. Ví se například o kúrii rodu Rakovských, kteří ve vsi žili od 15. století. V 16. století sice své sídlo přenesli do Kaľamenové, ale část rodiny zde zůstala do konce 19. stol. Od 17. století vlastnila část vsi Rakovo i rodina Benických, která, stejně jako ostatní, nebyla zcela vázána na Rakovo, ale měla sídlo v blízké vsi Benice. Rodina Benických si nechala v roce 1763 ve vsi Rakovo postavit barokní kurii (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}). V 1. polovině 19. století byl zámek klasicistně upraven. V roce 1874 si Beničtí nechali na místním hřbitově postavit novorománskou rodovou hrobku. Během 20. století zámek značně zchátral. Opravy do původní podoby se dočkal teprve nedávno. Před zámkem se rozkládá park, ale není známo, zda k němu patřil, protože na opačném konci parku stála kúria Rakovských a mohl tedy náležet k ní..