© Luděk Vláčil 10/2018
Město Šaštín-Stráže (maďarsky Sasvár–Morvaőr) leží na západním Slovensku v Trnavském kraji v okrese Senica. Nejvýraznější dominantou města a významným poutním místem je památkový komplex sakrálních budov tvořený bazilikou Panny Marie Sedmibolestné, bývalým klášterem pavlínů s hospodářskými stavbami, kaplí Sedmibolestné Panny Marie a sousoším Pieta. K dalším výrazným stavbám města patří i kostely sv. Jana Bosca a sv. Alžbety či židovská synagoga. V minulosti se na pravém břehu řeky Myjavy u Šaštína nacházel i opevněný zámek (kaštiel), který je však dnes již značně pozměněn a upraven na průmyslový areál. V lesíku asi 1 km severovýchodně od zámku stával malý lovecký zámeček Belveder. U města se nacházejí vodní plochy s rekreačním střediskem Gazárka.
Historie města Šaštín-Stráže sahá do počátku 13. století. V letech 1218-1248 je v Sasváru doložen archidiakonát, který spravoval diakonáty od Moravského Jána až po Čachtice. ...Šaštín byl sídlem děkana, který sídlil na zdejším hradě, v němž zřejmě stál i první kostel. V roce 1564 Angelika Bakičová, manželka grófa Imricha Czobora, majitele šaštínského panství, dala zhotovit sochu Panny Marie Sedmibolestné jako splnění slibu za vyslyšení svých modliteb. Angelika prosila o pomoc Pannu Marii u obrázku, který visel na stromě nedaleko zámku. Socha byla původně uložena k veřejné úctě do trojhranné kaple, která před bazilikou stojí dodnes. Roku 1654 během tureckých válek byla socha Sedmibolestné Panny Marie přenesena do bezpečí blízkého zámku a uschována v kapli sv. Imricha. Tam zůstala až do roku 1710, kdy došlo k jejímu navrácení do kapličky, kde se k ní přicházelo pomodlit mnoho poutníků. Výstavba pozdně barokního klášterního komplexu je spojena právě se sochou Panny Marie Sedmibolestné. K jejímu kanonickému vyšetření vydal příkaz ostřihomský arcibiskup Imrich Esterházy. Komise v čele s místním rodákem Jurajem Agnelym přezkoumala 726 zázračných případů, které znovu prošetřila komise v Bratislavě a 10. listopadu 1732 byla socha prohlášena za zázračnou. Dne 2. dubna 1733 přišel do Šaštína řád pavlínů s cílem postavit pro zázračnou sochu Panny Marie Sedmibolestné poutní chrám a klášter pro jejich řád. Dne 16. července 1736 došlo k posvěcení základního kamene. Stavební práce vedl nejprve Jan Damiani z Vídně a později Matyáš Vépy. Hrubá stavba komplexu a střecha chrámu byla dokončena roku 1748 a v roce 1751 byl zastřešen i klášter. Autorem stropních fresek je Jean Joseph Chamant. Později pokračovala vnitřní výzdoba podle návrhu Františka Antona Hildebranta, který navrhl i stavbu hlavního oltáře z červeného mramoru a průčelí chrámu. Slavnostní vysvěcení chrámu se konalo 12. srpna 1762. Při té příležitosti byla socha Sedmibolestné Panny Marie přenesena na hlavní oltář. Svěcení se zúčastnili nejvyšší představitelé monarchie, císařovna Marie Terezie a její manžel František I. Štěpán Lotrinský. Již roku 1786 rakouský císař Josef II. klášter zrušil a kostel se stal farním. Současné zakončení kostelních věží cibulovými střechami pochází z roku 1864, kdy byla provedena celková rekonstrukce. Dne 8. září téhož roku se konala velká slavnost, při níž ostřihomský arcibiskup, kardinál Ján Scitovský, korunoval sochu zlatými korunami, které posvětil papež Pius IX. Slavnosti se zúčastnilo přes 120 tisíc poutníků. Roku 1924 přicházejí do Šaštína salesiáni dona Bosca a převzali správu farnosti. Dne 27. června 1964, ke čtyřstému výročí uctívání sochy, chrám Panny Marie Sedmibolestné povýšil papež Pavel VI. na baziliku minor. V roce 1987 baziliku navštívila Matka Tereza. Po politickém převratu v r. 1989 se do Šaštína vrátili salesiáni a začali s obnovou kláštera. Poutní bazilika se každoročně stává místem setkávání tisíců věřících ze Slovenska a Moravy. V roce 1990 baziliku navštívil papež Jan Pavel II. V areálu je menší muzeum a také sídlo farnosti, kterou spravují salesiáni dona Bosca..
|
Přihlášení |
