© Luděk Vláčil 07/2025
Západoslovenská obec Veľké Leváre (maď. Nagy-Lévárd, něm. Großschützen) leží v okrese Malacky v bratislavském kraji na Záhoří, na západní straně Záhorské nížiny. Mezi nejvýznamnější památky obce patří kostel Jména Panny Marie z roku 1723, který je po šaštínské bazilice druhým největším kostelem na Záhoří. Stojí zde také barokní zámek (kaštieľ). Významnou zajímavostí je Habánský dvůr, který byl vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury. Nachází se na jihozápadním okraji obce Veľké Leváre. Rezervaci tvoří 22 původních vícepodlažních staveb vybudovaných v 17.–19. století, uspořádaných kolem bývalého čtvercového náměstí. V Izerově domě se nachází Muzeum habánských řemesel. Dvůr má dvě sousedící náměstí, na nichž stojí nejstarší a nejvýznamnější objekty. Z obou náměstí byl přístup k potoku, u něhož se nacházel mlýn a brusírna.
Habáni byli členy náboženské skupiny anabaptistů, někdy nazývaných také novokřtenci, toufaři či Hutterité. Jejich víra vznikla v první polovině 16. století v alpských oblastech Evropy jako radikální protestantská větev. ...Habáni neuznávali křest dětí, odmítali světskou i církevní nadvládu, věřili v rovnost a často hospodařili společně bez soukromého majetku. Kvůli pronásledování v západní Evropě se postupně stěhovali na východ, včetně území dnešního Slovenska. Přijeli sem v polovině 16. století a během následujících desetiletí založili na Záhoří několik svých osad tzv. bratrských dvorů – společných komunitních sídel. Jeden takový dvůr vnikl ve Velkých Levárech, kam habáni přišli v roce 1588. Od tehdejších pánů panství obdrželi pozemky louky, pole, lesy a stavební parcely. Komplex vznikl kolem čtvercového náměstí a tvořilo ho původně více než 40 objektů. Dodnes se dochovalo 22 původních vícepodlažních staveb ze 17. až 19. století. Habáni byli známí především jako hrnčíři a řemeslníci. Komunita však prosperovala i jinak: měli vlastní mlýn, pivovar a veřejné lázně, stavěli dílny na nože a keramiku, vedli vlastní školu, kapli i faru. Celá komunita sdílela společný život i majetek podle svých náboženských pravidel. Habánské domy jsou unikátní lidovou architekturou: dlouhé zděné budovy s více podlažími, zdobenými okny a strmými sedlovými střechami nazývanými habánská šikmina. Původně měly slaměné krytiny, s dobrými izolačními i ohnivzdornými vlastnostmi. V podzemí budov byla často velká společná hala, která sloužila jako dílna nebo jídelna. Komunita žila opravdu společně – děti se vychovávaly komunitně a měli i vlastní společenská pravidla včetně zákazu sňatků mimo komunitu. Habánská komunita ve Velkých Levárech přežívala až do první poloviny 20. století, ale postupně se její tradice rozpadaly a začleňovaly do okolní společnosti. V roce 1972 vzniklo v Izerově domě Habánské muzeum, které mapuje život, řemesla a kulturu této minority. Izerův dům je součástí Habánského dvora a dnes je expozicí Záhorského muzea v Skalici. Roku 1981 byl Habánský dvůr prohlášen za památkovou rezervaci lidové architektury, čímž se zvýraznila jeho hodnota jako jednoho z nejstarších a nejcennějších souborů lidové architektury na Slovensku..
|
Přihlášení |
