Synagoga byla postavena v r. 1852 v pozdně klasicistním slohu. Koncem 19. století byla upravena fasáda. Po 2. světové válce upravena a využívána jako sklad. Vedle synagogy stál dům rabína a škola.
Rozsáhlá síňová stavba má ústřední obřadní sál, kolem kterého byla na patře ze tří stran galerie pro ženy, podepřená iónskými sloupy. Po obou stranách hlavního vchodu vedla na ženskou galerii schodiště. Archu úmluvy zdobilo šest korintských sloupů. Hlavní fasáda má silně vystupující střední rizalit s korunní římsou, nad kterou je vyvýšený trojhranný štít s termovým oknem. Půlkruhová okna jsou zazděna. Z výzdoby interiéru se zachovalo jen velmi málo. Dodnes je vidět zbytky malovaného stropu, který odkazuje na módu z orientu. Do ulice je objekt orientovaný východním průčelím. Za masivním rizalitem se dvěma kruhovými okny po stranách byl původně umístěn svatostánek (aron ha-kodeš). Na průčelí se zachovala ozdobná kartuše, na níž byl kdysi dedikační nápis. Východně od Šaštína se nachází také židovský hřbitov.
Luděk Vláčil, 31.10. 2018
První zmínka o Židech v Šaštíně pochází ze 14. století. Pozemek, kde později postavili synagogu, získala židovská obec od grófa Marka Cobora v roce 1725. Současná synagoga byla postavena v roce 1852 v pozdně klasicistním slohu. V době vzniku stavby se k židovskému náboženství hlásilo 439 lidí, což byla asi třetina obyvatel Šaštína. Bývalý dům rabína se nachází severně od synagogy a dům na západní straně sloužil jako židovská škola. Od roku 1886 se stal Šaštín i sídlem Židovského matričního obvodu. Patřilo do něj 23 měst a obcí. Koncem 19. století byla upravena fasáda synagogy. Po skončení 2. světové války byla synagoga využívána jako sklad. Z té doby zůstala v podlaze díra po výtahu. Byla zazděna okna i vchod a nový vstup prorazili ve východní fasádě přímo v rizalitu, který původně skrýval monumentální niku s aron ha-kodeš (Svatá schrána-svatostánek). Dnes je nevyužitá budova ve velmi špatném stavu…
číst dále
Luděk Vláčil, 31.10. 2018