zámek Dublin

Dublin Castle
Hrad přestavěný na zámek v centru hlavního města Irska. Postaven v roce 1204 anglickým králem Janem Bezzemkem jako hlavní sídlo anglické vlády v Irsku. Tomuto účelu sloužil do roku 1922. Dnes slouží k diplomatickým účelům státu a také jako muzeum.
Hlavní obrázek místa
Pohled z dolního nádvoří na Archivní věž, dnes jediný stojící pozůstatek hradu. Nalevo stojí Královská kaple (Chapel Royal) z roku 1814.
© Pavel Semple, 01/2016
Graficke pismenko V roce 1204 přikázal anglický král Jan Bezzemek postavit hrad v Dublinu. Stavbou byl pověřen královský místodržící v Irsku, biskup z Norvichu, po něm pak dublinský arcibiskup Jindřich z Londýna. V jihovýchodním rohu města, nad Černou tůní, tak postupně vznikl kosodélný hrad s válcovými věžemi v nárožích. V roce 1243 nechal Jindřich III. Anglický na hradě postavit velký sál. Zmiňována je také kaple sv. Eduarda Vyznavače. Hrad se stal hlavním sídlem anglické vlády v Irsku. Sídlili v něm královští místodržící a královský soud. Sloužil také jako vězení. Jeho nedobrovolnými obyvateli byli často synové šlechtických rodů, kteří byli drženi ...
Pavel Semple, zdroj: (Peter Costello, Dublin Castle in the life of the Irish nation, Wolfhound Press Ltd, 1999), 20.9. 2016

    historie

    Hrad v Dublinu stojí v centru milionového hlavního města Irska. V městské zástavbě se tak ztrácí původní podoba místa. Jméno Dublin pochází z irského Dubhlinn, což v překladu znamená Černá tůň. Tato tůň se nacházela na řece Poddle u jejího soutoku s řekou Liffey. Obě řeky odděloval nevysoký terénní hřbet zvaný Lískový hřbet (Hazelwood Ridge). Řeka Liffey jej lemovala na severní straně a řeka Poddle na straně jižní. Jejich soutok byl u východního

    Pavel Semple, zdroj: (Peter Costello, Dublin Castle in the life of the Irish nation, Wolfhound Press Ltd, 1999), 20.9. 2016
    Krádež královského pokladu
    V červenci 1907 byla na hradě ukradena část královského pokladu v hodnotě 50000 liber. Pachatele ani klenoty se nikdy nepodařilo zajistit. Král Eduard VII. se ihned vydal na cestu do Dublinu, aby převzal zbytek pokladu. Aby toho nebylo málo, sir Artur Vicars, který měl poklad v opatrování, zabouchnul vrata trezoru a klíče nechal vevnitř. Do příjezdu krále zbýval jediný den a poklad byl spolu s klíči zabouchnut v trezoru. Skupina pracovníků se

    Pavel Semple, zdroj: (Peter Costello, Dublin Castle in the life of the Irish nation, Wolfhound Press Ltd, 1999), 20.9. 2016
    Hrad v irském boji za nezávislost
    Mnoho Irů bojovalo v 1. světové válce v britské armádě za krále a za impérium. V tu samou dobu skupina vlastenců v Dublinu připravovala povstání proti králi a impériu. K tomuto povstání nakonec došlo na velikonoční pondělí dne 24. 4. 1916. Povstalci obsadili klíčové pozice v centru Dublinu a pokusili se obsadit i hrad. Poté, co zastřelili strážníka v hradní bráně, se ale stáhli do sousední radnice. Boj mezi povstalci a britskou armádou pak

    Pavel Semple, zdroj: (Peter Costello, Dublin Castle in the life of the Irish nation, Wolfhound Press Ltd, 1999), 20.9. 2016

    popis

    Mírně kosodélný hrad byl založen v jihovýchodním rohu městského opevnění nad Černou tůní. Ve všech čtyřech nárožích hradu postupně vznikly válcové věže. Podle české hradní terminologie se tak jedná o francouzský kastel. Podle tvrzení Tadhga O’Keeffe (Medieval Irish Buildings 1100-1600) se má dokonce jednat o nejstarší hrad tohoto druhu nejen v Irsku, ale také v Británii. Jižní a východní kurtiny (hradby mezi věžemi) hradu byly součástí

    Pavel Semple, zdroj: (Peter Costello, Dublin Castle in the life of the Irish nation, Wolfhound Press Ltd, 1999), 20.9. 2016
    zámek
    hrad přestavěný na zámek
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Irsko