
Zámek je obdélná třípatrová stavba se čtyřmi nárožními věžemi (baštami). Zatímco severní věže jsou čtvercové, ty jižní jsou mírně kosodélné. Přízemí sloužilo provozním účelům. Původně tu byla kuchyně ve valeně klenuté místnosti, kde je dnes pokladna. Hlavní vchod je v prvním patře severního průčelí zámku. K úzkým vstupním dveřím vede přímé schodiště. Vchod kryje malý otevřený portikus spočívající na čtveřici sloupů. Všechna průčelí mají ozdobné horizontální dělení pater pomocí úzkých říms. Zdivo každého vyššího patra nad římsou mírně ustupuje dovnitř. Pouze přízemí není od prvního patra římsou děleno. Podobné horizontální dělení mají shodou okolností také věže Kremnického hradu na Slovensku. Střecha zámku je podobně jako u starších hradů zapuštěná uvnitř obvodového zdiva. Tento prvek je typický pro historické stavby v této části Evropy. Střecha tak byla lépe chráněná a nepřítel měl menší šanci ji poškodit nebo zapálit. Obránci naopak mohli případný požár včas… číst dále
V době těsně před výstavbou zámku patřil Rathfarnham rodu Eustace z Baltinglassu. Členové tohoto rodu se ale zúčastnili druhé Desmondské rebélie proti anglické nadvládě v letech 1579-1583 a za to jim byly pozemky zkonfiskovány. Alžbětinský renesanční zámek nechal na nově získaných pozemcích postavit arcibiskup a irský kancléř Adam Loftus v roce 1583. Alžbětinská doba odpovídá době vlády královny Alžběty I. Anglické (1558-1603). Zámek je druhem stavby v Irsku známé jako opevněný dům (fortified house). Tento druh stavby byl přechodem mezi staršími hrady a tvrzemi (věžovými domy) a pozdějšími zámky. I přesto že byl kladen důraz na pohodlí, opevněný dům stále obsahoval střílny, podsebití a v případě Rathfarnhamu také flankovací věže (bašty) k bočnímu ostřelování. Opevnění zámku bylo testováno během Devítileté války v roce 1600, kdy na Rathfarnham zaútočili irští rebelové z nedalekého pohoří Wicklow. V roce 1641, za dalšího… číst dále